Balíček mimořádných ekonomických
opatření, který přijala
německá vláda ke zmírnění hospodářské
krize, nepřináší zatím
očekávané výsledky. Stále přetrvává
neochota finančních ústavů
poskytovat úvěry a zlepšení není
v dohledu. Skutečnost silně pokulhává
za očekáváním.
Za posledních 6 měsíců se snížil
předpoklad čistých příjmů za běžný
rok u koncernů působících v segmentu
Dax o takřka 40 %. Postižena
jsou především klasická průmyslová
odvětví. Například chemický
velikán BASF a ocelářský Thyssen-
Krupp se vyrovnaly se svými
předchozími zakázkami, nyní se
však v celé šíří začíná projevovat
celosvětová krize.
Podle expertů nedosáhla zatím svého
dna. „Měřeno s ostatními, mírnějšími
recesemi, jsme v současné době
asi v polovině cesty,“ tvrdí Andreas
Hürkamp z německé Komerční banky.
Vezmeme-li jako měřítko recese
v uplynulých 40 letech, poklesly
čisté příjmy v průměru o polovinu,
což není v důsledku nejhoršího propadu
konjunktury v poválečné době
konečný stav. Německá vláda připravuje
nyní podle informací spolkového
ministerstva hospodářství
Německý hospodářský fond dotovaný
100 miliardami eur. Má sloužit
jako ochranný deštník podnikům
převzetím záruk.
Fond bude mít k dispozici rovněž
25 miliard eur na zvýhodněný program
úvěrů pro větší firmy. Jeho
struktura je obdobná jako u Zvláštního
fondu finanční stabilizace.
V souvislosti s tím vznikne grémium,
v němž budou zastoupeny osobnosti
hospodářské sféry, místa v řídícím
výboru zaujmou zástupci vlády.
Podle dosavadních plánů mohou
podniky, které dosahují roční obrat
vyšší než 500 milionu eur, požádat
o úvěry omezené částkou 300 milionu
eur. Osvobození od odpovědnosti
činí 50 procent při financování
bilance likvidity, 70 procent při jasném
financování investic.
Navíc se předpokládá úleva záručních
bank. V nových spolkových
zemích se má vlastní záruka snížit
ze současných 20 na 10 procent, ve
starých spolkových zemích z 35 na
25 procent. /eb/