Na rozdíl od nepraktických idealistů,
kteří se domnívají, že se stav
přírody zlepší zákazy a protestními
kampaněmi, mnozí podnikatelé,
a také vlády, přišli na to, že technologie
šetrné k životnímu prostředí
jsou ekonomicky výhodným oborem
podnikání. V Evropské unii
tak vzniklo na různých úrovních
mnoho iniciativ pro povzbuzení
aktivit v tomto směru. Některé
jsou zaměřeny i na účast malých
a středních podniků (MSP). Komisař
pro životní prostředí Stavros
Dimas prohlásil, že za 10 až 15
roků budou mít ekotechnologie
v ekonomice podobnou roli, jakou
mají v současné době informační
technologie. Pokrok hybridních
vozidel v Japonsku nebo rozšíření
biopaliv v Brazílii naznačují, že
tamní politici vnímají vedle ideálů
ochrany přírody
i ekonomický potenciál
této ideologie.
Hlavním nástrojem
Evropské unie pro
využití ekonomického
potenciálu ochrany
přírody je Akční plán
technologií na ochranu
životního prostředí
(Environmental Technologies
Action Plan
- ETAP). Má velmi
široký záběr. Od aktivit na podporu
výzkumu a vývoje, přes zlepšování
podmínek na finančním trhu
k dostupnosti financí pro výrobce
i zákazníky - investory, až po stimulování
dodávek ekotechnologií do
rozvojových zemí. Strategii technického
rozvoje vypracovalo 30 technologických
platforem, což je forma
veřejnosoukromého partnerství,
řízeného průmyslem. Ve strategii
mají klíčovou pozici palivové články
a vodíková paliva, fotovoltaika,
vodní hospodářství a sanitace, a také
budoucí výrobní technologie. Další
specifické projekty s ekologickým
zaměřením jsou podporovány rámcovými
programy vědeckotechnického
rozvoje Evropské unie a národními
zdroji. Na pomoc MSP působícím
v ekologických oborech je vyvíjen
nový model hodnocení a ověřování
produkce, což by mělo podporovat
důvěru uživatelů k novým výrobkům
a technologiím a usnadňovat
uvádění novinek na trh. Na modelu
spolupracuje generální ředitelství EK
s průmyslem zejména při stanovení,
z hlediska životního prostředí specifických,
výkonových charakteristik
produktů. Dalším směrem je povzbuzování
MSP aby ve svém podnikání
brali ohled na životní prostředí.
Důležitým faktorem je přístup
k financím jak u výrobců, tak u investorů.
Tuto záležitost řeší ETAP ve
spolupráci s Evropskou investiční
bankou. Připravuje se finanční
mechanismus pro využití strukturních
fondů a dalších zdrojů, s nimiž
je počítáno v návrhu rozpočtu EU
na období roků 2007 až 2013. Technická
pomoc bude poskytnuta regionům,
které budou chtít vytvořit fondy
rizikového kapitálu pro investice do
MSP, zaměřených na ekologické inovace.
Rámcový program konkurenceschopnosti
a inovací (CIP), který
bude zahájen v roce 2007, směřuje
na ekologické inovace 430 mil. eur.
V tom je i 220 mil. eur rizikového
kapitálu pro tuto sféru.
Podnětně na rozvoj ekologického
podnikání působí i legislativa. Například
omezení plochy skládek odpadu
v krajině nutí místní orgány k hledání
jiných způsobů likvidace odpadu
a k jeho recyklaci. Stanovení emisních
limitů podněcuje instalaci čistších
pohonů a technologií. Osvědčuje se
podpora veřejných orgánů dodávkám
zboží a služeb s ekologickým efektem,
zvláště když lze kompenzovat
vyšší náklady pořízení společenskými
úsporami při provozu. Typickým
příkladem je stavba energeticky efektivnějších
objektů, nebo zateplování
soukromých staveb. ETAP se také
angažuje v mezinárodním měřítku
při šíření ekologicky efektivních
technologií do rozvojových zemí, což
napomáhá obchodu. Intenzivní výměna
zkušeností probíhá mezi EU, USA,
Kanadou, Indií, Koreou a Japonskem
se záměrem mezinárodní harmonizace
a certifikace systémů.
V období nizozemského předsednictví
EU v roce 2004 vznikla
iniciativa CCC (Clean, Clever,
Competetive) navazující na ETAP
v záležitostech ekologické produkce.
Podstatou je dialog mezi představiteli
průmyslu, vládními orgány
a dalšími účastníky, jednak k získání
přehledu o ekonomickém potenciálu
ekologických inovací, jednak
k vytváření realistických opatření
pro průmysl k využití nabízených
příležitostí. Z představitelů nevládních
organizací a průmyslu byla
ustavena nezávislá skupina poradců
(Eminent People Group), která má
připravovat doporučení pro politiky
a průmysl k povzbuzení a urychlení
ekologicky efektivních inovací. Přesto,
že obecně se uznává nezbytnost
šetrnosti k přírodě, v praxi se naráží
na překážky. Nové produkty bývají
zpočátku dražší než srovnatelné neekologické
produkty. Investice mívají
návratnost delší než 15 či 20 roků,
takže investor riskuje, že se vládní
politika změní dříve, než se mu vrátí
náklady. To poradci CCC řešit efektivně
nemohou, a tak se zaměřují spíše
na poptávkovou stranu. Doporučují
například zlepšit informovanost
zákazníků o přednostech ekoproduktů
na principu již existujících energetických
štítků. Členské státy by měly
více užívat finanční pobídky, včetně
daňových úlev pro konečné uživatele
k nákupu ekologicky efektivních
produktů a technologií. Významnou
roli mohou přitom sehrát veřejné
zakázky na všech úrovních, budou-li
mít ekologická kritéria při hodnocení
nabídek stejnou, nebo větší váhu
než cena. K povzbuzení zájmu MSP
o ekologické podnikání by měly přispět
také cetifikační a akreditační
modely osvědčující způsobilost firmy
a jejích výrobků. Evropa vyniká
v ekologických standardech a politice
ve světovém měřítku. Když toho
využije pro podporu rozvoje výroby
a ekologických inovací, lze předpokládat,
že předběhne konkurenty
a připraví výhodnou pozici na příslušných
globálních trzích pro evropské
firmy. /šmí/