Kdo by neznal proslavenou kapitolu z Dumasových Tří mušketýrů, kde se hrdinové rozhodnou v klidu se poradit u snídaně v jedné z věží pevnosti La Rochelle. O které pevnostní bašty šlo, zdali Tour de la Chaîne nebo Tour St-Nicholas, dodnes hlídající vjezd do přístavu, se neví. Zato víme, Budova soukromého akvária v La Rochelleže Francie potlačovala v letech 1627 až 1629 povstání protestantů v La Rochelle, kterým přispěchali na pomoc Angličané. Přišli proto, že přístav byl ve středověku velmi významným centrem obchodu na atlantském pobřeží s vazbami na vnitrozemí propleteného mnoha dopravními kanály. A Angličané tu měli své zájmy. Dnešní La Rochelle se pyšní mnoha památkami z té doby, nádherným okolím a jedním z nejnavštěvovanějších mořských akvárií v Evropě. Právě na dohled starobylých věží je dnes budova o ploše 8414 m2 a s nádržemi o úhrnném objemu 3 mil. litrů mořské vody. Francouzi jsou dětmi J. Y. Costeaua, slavného mořského biologa a spoluvynálezce dýchacího přístroje – aqalungu, jenž otevřel světu nádheru světa pod mořskou hladinou. Určitě i proto Francouzi mořská akvária milují, navštěvují – a přemýšlejí. RODINNÁ HISTORIE Zařízení v La Rochelle je jedním z největších soukromých akvárií na světě. V roce 1960 je založil René Coutant a vyzkoušel si na něm svoji technologii filtrování mořské vody v uzavřeném okruhu. Jeho vášeň pro ochranu mořské fauny a flóry zdědili potomci, Roselyne a Pascal Coutant, kteří stavbu rozšiřovali a v roce 1999 zde přivítali již 6miliontého návštěvníka. Akvárium se postupně stávalo nejpřitažlivější atrakcí nejenom v La Rochelle, ale i v celé oblasti Poitou-Charentes. Na přelomu století se stavba ještě zvětšila až na dnešní rozměr a již za tři roky poté zde vítali 2miliontého návštěvníka nové budovy. Což znamená, že se tu zastaví téměř milion lidí ročně. Od roku 2009 začínají i další aktivity dnešních majitelů akvária, především k záchraně želv – karet mořských, ale i žraloků. Přistavěna byla také tropická zahrada. Udržovat akvárium s 12 000 živočichy a ještě se zúčastnit závodu jachet s propagací záchrany želv a navštívit různé akce po celé planetě něco stojí. Finance přicházejí především z kapes příchozích, základní vstupné začíná na 14 EUR a každý návštěvník zde utratí něco kolem 54 EUR. Leč tento příjem tvoří jen asi 20 % nákladů, zbytek je hrazen exportem, tedy vývozem know-how, jak takové akvaristické monstrum postavit a provozovat. Technologie z La Rochelle byla již vyvezena na Krétu, do Monaka, Valencie, Madridu, Barcelony, na Mallorku, dokonce do Paříže (dříve budova MAAO), ale i do Saúdské Arábie či Litvy. Stavba mořských akvárií se stala vítanou podnikatelskou aktivitou. Průzkumy ukázaly, že 40 % návštěvníků přijíždějících jen za účelem návštěvy akvária zvednou tržby hotelů a služeb v místě o 30 % a k dobru lze přičíst i na 50 pracovních míst tohoto skvostu. Akvárium v La Rochelle navštíví ročně asi 13 000 žáků školních exkurzí a uvědomí si mnoho přírodních vztahů. VNITŘNÍ STRUKTURA Na oněch 8500 m2 plochy je umístěno 78 nádrží, z toho 9 velkých, betonových, s čelní stěnou tvořenou netříštivými pancéřovými skly nebo již plastem. V nich se prohánějí i žraloci a manty. Pak je zde na 150 karanténních nádrží. Celkem je v La Rochelle vystavováno na 12 000 druhů, z toho kolem 6000 ryb přibližně 600 různých druhů. Vlastní návštěvní prostory jsou na 4000 m2 s 18 km možných cest. Letecký pohled na historický přístav La Rochelle i s baštamiTechnické vybavení budovy akvária v La Rochelle se podřizuje filozofii zakladatelů, tedy šetrnosti k životnímu prostředí. Jsou zde instalována tepelná čerpadla poskytující 1000 kW energie. Na střeše je 104 m2 fotovoltaických panelů, jejichž výkon může každý sledovat ve vstupní hale. Odpovídá spotřebě energie asi 20 lidí. Tento zdroj je propojen i s osvětlením některých chovných nádrží, neb odpovídá dennímu a nočnímu rytmu slunce. Někteří živočichové tmu ke svému vývoji potřebují. Udržet vzácné druhy v cirkulující mořské vodě není vůbec snadné, to ví každý akvarista, a i toto know-how je sdíleno s partnery v zahraničí. Za posledních 10 let se zde spotřebovalo na 65 tun ryb a živočichů jako potrava a vše muselo projít zmrazovacím cyklem, který vylučuje živé parazity. Zajímavá je i biologická ochrana tropického skleníku, kde se díky optimální teplotě přemnožují pavoučci a hmyz. Odpovědí na to je násada slunéček a dalších hmyzích predátorů, kteří zjednají pořádek. POROZUMĚT MOŘI Tuto rybku, známou pod jménem klaun očkatý, schovávající se v mořských sasankách, množí v La Rochelle zcela běžně. Barevný a čilý živočich baví návštěvníkyToho heslo provází činnost akvária v La Rochelle již více než 30 let. Budova poskytuje prostory pro různé aktivity, umělecké i vědní, a hosty jsou zde často významné osobnosti. Jednou z hlavních aktivit je ochrana žraloků před nesmyslným vybíjením kvůli ploutvím, jež jsou „pochoutkou“ čínské kuchyně. Žraloci jsou kvůli tomu druhem téměř před vyhubením. Akvárium se může pochlubit odchovem mladého žraloka, což je mimochodem jedním z hlavních cílů provozovatelů tohoto zařízení – odchovávat maximum druhů zde vystavených, aby se omezil lov v oceánech. Uměle se množí již 20 druhů, například známá rybka klaun očkatý (Amphiprion ocellaris), schovávající se v mořských sasankách. Žralokům vypadávají zuby zcela běžně, neb stále dorůstají, a obsluha – potápěči, kteří každé ráno čistí velké bazény – je sbírají a následný prodej je součástí hnutí za jejich ochranu. O programu záchrany karet již byla řeč, další aktivity zabírají celý seznam přednášek a výstupů vědeckých bádání z celého světa. Jednu aktivitu je však třeba zmínit, a tou je snaha množit mořské korály. Netýká se samozřejmě přímo akvária, ale toto zařízení, společně např. s Brestem či akváriem v Guadeloupe, platí výzkum možností jak zachránit úbytku korálů, jejichž úhyn by byl celosvětovou katastrofou. OCEÁN OPRAVDU NENÍ POPELNICE Akvárium v La Rochelle a s ním i mnoho dalších po celém světě oslovuje všechny návštěvníky s naléhavým poselstvím, jež se může mnoha lidem zdát velice vzdálené nebo okrajové. Na ochranu žraloků, mořské želvy, korálů, ale francouzští chovatelé ústřic hledí jinak. A nejenom Francouzi, milovníci ústřic. Čína ročně sklidí 3,7 mil. tun ústřic, Francie 130 000 t. Vynásobeno cenou za kilogram, jež se prodává za 6 EUR, jde o ekonomickou aktivitu, jež poskytuje mnoha lidem obživu. Ústřice jsou přitom jen součástí seznamu mizejících druhů ryb, které živí miliony lidí jako téměř výlučná potrava. Přitom pěstitelé ústřic v okolí La Rochelle, hlavně na ostrově Ré, dnes už vědí, co to je hrozba ztráty zaměstnání kvůli znečištění moří i oteplování oceánů. Původní druh ústřice, pěstované po staletí (tvrdí se, že již od římských dob), Ostrea edulis, ústřice obecná, vymřela kvůli znečištění pobřežních moří a je dnes plně nahrazena tichomořským druhem Crassostrea gigas a dnes i jejich kříženci. Jenže tato ústřice, byť větší a zdá se i k nemocem odolnější, není tak kvalitní a její chov je ohrožen vyšším přílivem a hlavně teplotou moře. CChov ústřic na ostrově Ré, který je propojen s La Rochelle, znamená dennodenní manipulaci s koši, aby se čerstvá voda s živinami dostala ke každému jedinci. Ústřice vydrží v čerstvém stavu, zvláště v chladnu, až týden, takže umožňují transport i na velké vzdálenosti.Pěstování ústřic není jednoduché, kritické je zvláště získání larev a jejich chov do velikosti nehtu na malíčku. Tak veliké ústřice jsou pak transportovány na chovná pole, kde jsou umístěny do plochých košů. Tam se přichytí nerozpustnými vlákny po dobu svého života prožitého v rytmu přílivu a odlivu. Drátěné pytle je třeba nejméně dvakrát do roka, tedy čtyřikrát za život ústřice, přemístit, aby všem jedincům byla zajištěna dostatečně slaná voda s bohatstvím fytoplanktonu a živin. V chuti ústřice se odráží prostředí, v němž vyrůstá, kvalita plně závisí na čistotě vody. Chov ústřic, který živí mnoho lidí od Bretaně po Středozemní moře, je na kvalitě vody zvláště citlivý a tvoří pomyslný předvoj dopadu všech změn klimatu na všechno živé, na plankton, na plže, kraby a ryby, jež jsou pro lidstvo nenahraditelné. Aktivity akvária v La Rochelle, jež se zdají být čistě výukové a symbolické, dostávají v této souvislosti i ekonomický a hospodářský rozměr. Netečnost a bezohlednost jedněch, znamenají v tomto koloběhu živin v biosféře nedozírné škody druhých a dostihují nakonec i samotné pachatele znečištění. Oceán opravdu není popelnice, heslo, které je dobré si zapamatovat, pokud máte jen špetku rozumu v hlavě. Jan Baltus, La Rochelle
