Obrovský zájem dětí o vědu na brněnské radnici

Se zcela výjimečným ohlasem dětí se setkala akce Věda na radnici v Brně. Každého, kdo se poslední únorový víkend na Starou radnici vypravil a mohl sledovat nadšení školáků při ukázkách chemických nebo fyzikálních pokusů, muselo napadnout, kde se děje chyba, když si vysoké školy stěžují na malý zájem maturantů o studium technických disciplín a proč nynější školáci, které technika a věda tak fascinuje, později studují raději právo, ekonomii nebo jiný humanitní obor. Zatímco v pátek se do Brna sjelo téměř 1400 školáků se svými učiteli z celé ČR (ale také ze Slovenska a Polska), v sobotu zaplnili radnici rodiče s dětmi. Celkem přišlo 2500 návštěvníků. A opravdu bylo na co se dívat a co obdivovat. Demonstrátoři předváděli, co vše dnešní věda již dokáže vysvětlit. I když se tak dělo samozřejmě způsobem přiměřeným chápání dětí základních škol, nad mnohými chemickými nebo fyzikálními kouzly mnohdy i jejich tatínkové nevěřícně kroutili hlavami. Popsat všechny zajímavosti a pokusy z fyziky, mechaniky, chemie a dalších oborů, které nadšení popularizátoři přírodních věd z brněnských vysokých, středních i základních škol pro děti připravili, by trvalo dlouho – na programu bylo střílení vodní párou, samovznícení fosforu, čiré roztoky měnící se v barevnou pevnou hmotu. Děti se například dozvěděly, co dělá se světelným paprskem hranol v triedru, kolik dusičnanů je ve výluhu ze salátu koupeného v hypermarketu nebo co umí obyčejné laserové ukazovátko. Mohly si vyzkoušet, jak se chová lidské tělo a kolik váží ruce a nohy na rotujícím křesle a jak vlastně dělají krasobruslaři své piruety. Na jednoduchém pokusu děti sledovaly, jak infračervené záření může procházet křemíkovou deskou, která viditelnou část světelného spektra pohltí. Zaujala je samozřejmě výroba kontaktních čoček a razítek z fotopolymeru nebo zhotovení tajných písem. Nechyběly příklady fungování odrazek, periskopu, kaleidoskopu, čoček atd. V dílnách se mohly věnovat výrobě jednoduchých hraček, využívajících fyzikálních principů, namáhaly si mozek při řešení hlavolamů nebo v soutěži na téma Kosmická expedice na planetu XYZ. Kdo by odolal možnosti nechat se nabít proudem a rozzářit potom plyn v zářivce vlastníma rukama? Nebo se podívat na svět hadím pohledem v experimentu simulujícím vidění plazů, kteří se v prostoru pohybují pomocí vnímání infračerveného záření? Či se dotknout nepálícího ohně? Nejvíce lákala expozice varšavského Vědeckého centra Koperník. To se, podobně jako francouzský Futuroscop, zabývá popularizací vědy profesionálně. Právě to je věc, o kterou organizátoři Vědy na radnici usilují. Chtěli by mít v Brně středisko, které by zábavnou formou otevíralo mladým cesty k přírodním vědám. „V Brně taková instituce chybí. Nemohu zatím říci, kde by měla být a kdo by ji měl provozovat. Mohl by to být právě jeden z projektů, které je ochotna podpořit EU,” řekl na výstavě náměstek brněnského primátora Martin Ander. S akcemi popularizujícími vědu začali brněnští příznivci techniky už v roce 2003 v Domě dětí a mládeže Junior a v Gymnáziu na Křenové. Od té doby přibývá nejen diváků, ale i demonstrátorů a lektorů. Letos se na přípravě 2. ročníku Dne na radnici podílelo 90 nadšenců. Podle Evy Pánkové z Brněnského kulturního centra (hlavní organizátor) se na letošek v Brně připravuje ještě další podobná akce - Věda na ulici. K velkému úspěchu Vědy na radnici přispěli i pedagogové a studenti z ústavů Chemické fakulty VUT v Brně. Dětem předváděli mimo jiné fotochemii - výrobu razítek, kontaktních čoček z fotopolymeru, nechybělo ani Biotechnologické okénko či chromatografie barviv v zelenině či potravinách. Velmi sledovány byly demonstrace stanovení dusičnanů a dusitanů v zelenině a ovoci, a také kouzla barevné chemie. Stálý zájem návštěvníků přitahovaly i ukázky funkčních chemických aparatur v provozu. IGOR MAUKŠ