Náklady na regulaci výkyvů v elektrické rozvodné síti a odvrácení hrozby black-outu vloni dosáhly v Německu historického maxima: cca 1 mld. eur. Loňský mimořádně větrný rok tak znovu důrazně upozornil na palčivý problém německé Energiewende. Tím je tempo budování rozvodných sítí, které zaostává za výstavbou elektráren. Největšího provozovatele přenosových soustav Tennet-Deutschland stálo vyrovnávání toků v rozvodných sítích přibližně 700 mil. eur: z toho starty a odstávky elektráren 225 mil. eur (v roce 2014 to bylo 74 mil. eur), využití síťové rezervy 152 mil. eur (2014 – 92 mil. eur) a nouzové odstávky větrných elektráren 329 mil. eur (2014 – 128 mil. eur). Druhý největší provozovatel 50 Hertz oznámil výdaje na stabilizaci sítí kolem 300 mil. eur. Tyto náklady se negativně promítnou i do vyúčtování elektřiny koncovým odběratelům. Poplatek za provoz sítí se má v případě standardní domácnosti zvednout v průměru asi o 6 %, v některých regionech i podstatně více. Zatímco větrné farmy v Severním a Baltském moři v loňském roce díky tlakovým nížím (kupř. Felix nebo Elon) trhaly rekordy ve výrobě elektřiny, z původně plánovaných 1876 km nových vedení vysokého napětí (zákon o rozšíření sítí EnLAG, 2009) bylo podle údajů Spolkové agentury pro sítě v roce 2015 dokončeno pouhých 558 km. RE KORDN Í VÝSLED KY V BUDOVÁN Í NOVÝCH VĚTRNÝCH ELE KTRÁREN V roce 2015 bylo podle zprávy Deutsche WindGuard připojeno k síti 546 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 2282 MW. K 31. prosinci 2015 vyrábělo elektřinu v Severním a Baltském moři 792 větrníků s celkovým instalovaným výkonem 3295 MW. Některé vloni připojené elektrárny ale byly vybudovány už v předchozích letech, jenže nemohly být kvůli chybějícímu připojení k sítím uvedeny do provozu. Nyní čeká na připojení dalších 41 větrníků (246 MW instalovaného výkonu) a pro výstavbu v roce 2016 je připraveno 122 základen. ZLEP ŠENÍ SITUACE OČE KÁVAT NELZE Distribuci větrné elektřiny ze severu a východu na jih Německa mají zajišťovat tři hlavní trasy o celkové délce 2800 km. Realizaci dvou z nich (vysokonapěťových spojení SuedLink a Südost) zablokoval bavorský ministerský předseda Horst Seehofer. K dohodě došlo teprve po rozhodnutí na spolkové úrovni, že namísto stožárů budou vedeny až z 80 % podzemními kabely. Dalších 2900 km německého vysokonapěťového vedení čeká na optimalizaci. Nový termín dokončení projektu jsou čtyři roky. Náklady se zvýší odhadem o 3–8 mld. eur. Podle předběžné statistiky AG Energiebilanzen se v roce 2015 německé offshore větrné farmy podílely na brutto výrobě elektřiny z 1,3 %. To je 8,1 TWh z celkové produkce 647,1 TWh. V roce 2025 by měl instalovaný výkon větrníků na moři dosáhnout 11 000 MW, což odpovídá navyšování o necelých 700 MW ročně. /aa/
