Spolu s dalšími státy Severoatlantické
aliance a Švédskem jednají Česká
republika a Slovensko s americkou
firmou Boeing o společném nákupu tří
velkokapacitních transportních letadel
typu C-17 Globemaster III pro strategickou
dopravu vojáků a techniky.
Generální tajemník NATO Jaap de
Hoop Scheffer celý projekt prezentoval
během listopadového summitu NATO
na letišti v lotyšské Rize.
Náš velvyslanec při NATO Štefan Füle
už podepsal za Českou republiku memorandum
o zájmu, které je výrazem politické
vůle se projektu účastnit. Nyní se
jedná o technických a finančních podmínkách
transakce, která by se měla rozjet již
příští rok; všechna tři letadla by měla být
v provozu v roce 2009. Mají být použita
k národním misím i pro potřeby NATO.
POHLED DO HISTORIE
Snad stojí za připomenutí, že první letadlo
pro přepravu vojáků bylo postaveno
už ve 20. letech minulého století. Byl
to dvouplošník Vickers Victoria, který
sloužil v britských koloniích. Později si
dopravní letadla schopná též vysazovat
parašutisty pořídily další armády. Mezi
rozšířené typy patřil německý Junkers Ju-
52/3m. Za 2. světové války proslul americký
C-47 Skytrain, odvozený z civilního
dopravního letadla Douglas DC-3, známý
spíše pod názvem Dakota.
Největší flotilu transportních letadel má
americké vojenské letectvo, které ji intenzivně
budovalo od druhé světové války.
Požadavek na nový transportní letoun formulovalo
už v únoru 1980. Projekt dostal
označení Globemaster (Pán zeměkoule)
a byl původně určen k doplnění a nahrazení
letadel C-141. Ale pak byl odsunut
velkoletadlem C-5 Galaxy a do popředí
zájmu se dostal znovu o tři roky později.
S konstrukcí letadla se však začalo až
v listopadu 1987. Poprvé se vznesl do
vzduchu 15. září 1991.
Hornoplošník C-17 byl zprvu provázen
řadou technických problémů, ale ty se
časem podařilo vyřešit a dnes patří k největším
a nejspolehlivějším transportním letadlům.
Jsou pro něho charakteristické vysoko
posazené nosné plochy a podvozek, který se
zatahuje do vnějších gondol. Kruhovitý trup
zahrnuje prostor pro posádku a přetlakový
nákladní prostor. Nakládá se rozměrnými
vraty v ocasní části trupu s více než pětimetrovou
rampou. Je poháněn čtyřmi proudovými
motory Pratt & Whitney F117-PW-
100 o jednotkovém výkonu 185,6 kN, které
v komerční verzi používají letouny Boeing
B-757. V kabině je tříčlenná posádka (dva
piloti a operatér nákladu).
NEDOSTATEK LETADEL
Nedostatek strategických přepravních
schopností Severoatlantické aliance se
kriticky projevil během loňské mise
v Pákistánu. NATO si tehdy chtělo od
Ukrajiny půjčit letadla Antonov. Jejich
pronájem byl ale tak drahý, že aliance od
úmyslu nakonec ustoupila. Využít tehdy
mohla jen svá taktická letadla, která
spotřebují mnohem více paliva, nedoletí
tak daleko a přepraví menší náklad. Mise
v Pákistánu proto byla několikanásobně
dražší a pomalejší, než kdyby aliance
vlastnila nové Boeingy C-17.
Dlouhotrvající nedostatek vlastních
prostředků pro strategickou leteckou přepravu
začala aliance nyní řešit rozhodnutím
nákupu velkokapacitních přepravních
letounů firmy Boeing C-17.
„Je to velmi vítané rozhodnutí, které
jasně demonstruje závazky členských
států vůči NATO,“ řekl vrchní velitel sil
NATO generál James L. Jones. Dodal, že
jde zároveň o ukázku toho, jak i malé státy
mohou profitovat ze společného financování,
které jim dává přístup ke zdrojům, jež
by si sami jinak nemohly dovolit. Tato iniciativa
podle Jonese také dovoluje pokračovat
v přeměně NATO v mnohem globálnější
organizaci, která bude moci čelit
výzvám i mimo své tradiční geografické
prostory. Zveřejnění záměru (Letter
of Intent - LOI) předcházela šestiměsíční
intenzivní vyjednávání mezi spojenci.
Třináct států se kromě předběžné dohody
shodlo i na plánu na vytvoření Strategických
vzdušných přepravních kapacit
NATO (SAC) se základnou v německém
Ramsteinu. Vzhledem k naléhavé potřebě
strategických transportních letadel plánují
účastnické státy uzavřít vyjednávání
ještě letos, aby mohly obdržet první letadlo
C-17 v polovině nebo na konci příštího
roku. Již probíhá výběr pilotů, kteří by
se měli zúčastnit výcvikového programu
ve Spojených státech. Další letadla by
měla být dodávána každých šest měsíců.
Koncept SAC je podobný konceptu
SALIS (Strategic Airlift Interim Solution
- Prozatímní strategické vzdušně dopravní
řešení), které počítalo s pronajmutím letadel
An-124. Státy NATO budou používat
letadla na základě svých požadavků.
Ačkoli budou nároky často spojeny s operacemi
NATO, mohou být tato letadla
použita pro národní účely jednotlivých
států, ale i pro potřeby OSN nebo EU.
Letadla budou mít stejná uspořádání jako
letadla C-17 amerického letectva nebo
britského královského letectva. Posádka
bude cvičena podle stejných standardů,
včetně doplňování paliva za letu a nočních
operací. Možnost účasti na projektu
společné transportní flotily zůstává otevřena
pro další národy a některé země svou
účast zvažují. V současné době je do projektu
zapojeno Bulharsko, Česko, Dánsko,
Estonsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Nizozemsko,
Polsko, Rumunsko, Slovensko,
Slovinsko a USA.
KOLOS V RIZE
Obří vojenský transportní letoun
Boeing C-17 přistál na letišti v lotyšské
Rize při příležitosti konání listopadového
summitu NATO, což bylo
21. setkání hlav států a vlád členských
zemí v celé historii Aliance od roku
1949. Jaap de Hoop Scheffer ho využil
k tomu, aby členům NATO připomněl
jejich závazky při transformaci aliance.
„V posledních letech k operacím NATO
stále více potřebujeme expediční schopnosti,“
řekl novinářům přímo v nákladním
prostoru letadla. Odkázal přitom na mise,
které se odehrávají i mimo Evropu, například
v Afghánistánu nebo Pákistánu.
Aliance se totiž už řadu let potýká s problémem,
jak přepravit své jednotky na velké
vzdálenosti. Proto se některé členské
země NATO, včetně České republiky, už
v září rozhodly, že do společného vlastnictví
pořídí tři letouny Boeing C-17. Scheffer
se snažil přesvědčit i další alianční země,
aby se připojily. „Do programu se zapojilo
již patnáct zemí NATO a Švédsko,“ oznámil
nakonec v Rize.
„Pořízení C-17 znamená skutečný zlom
v našich schopnostech,“ míní generální
tajemník aliance. Zároveň vyzdvihl, že
letouny dokáží kromě přepravy velkého
množství materiálu i čerpat palivo za letu
nebo přistávat na krátkých dráhách. Nový
letoun C-17 unese 75 tun nákladu a doletí
do vzdálenosti přesahující 4400 kilometrů.
Do jeho nákladního prostoru se vejde
například bojový tank nebo tři helikoptéry.
Posádku tvoří dva piloti a jeden člen
odpovídá za náklad. Obr je plný elektronických
řídicích, bezpečnostních i transportních
systémů.
Podle informací společnosti Boeing
bude do roku 2008 vyrobeno 180 strojů
C-17, v provozu je víc než 150 těchto
letadel.
PRVNÍ C-17 PRO AUSTRÁLII
Královské australské vzdušní síly Royal
Australian Air Force (RAAF) převzaly letos
28. listopadu při ceremoniálu v továrně na
Long Breach v Kalifornii první letadlo C-
17 Globemaster III. Slavnosti se zúčastnilo
asi 1000 lidí, kteří se na jeho výrobě podíleli.
Velitel australských vzdušných sil John
Quaife při této příležitosti zdůraznil, že letadlo
výrazně zvyšuje možnosti obrany země,
ale představuje i obrovskou podporu při
humanitárních akcích v asijskopacifickém
regionu. Druhé letadlo tohoto typu obdrží
australské letectvo v příštím roce a další dva
jsou plánovány na rok 2008.
Od svého prvního vzletu v roce 1991
vykázal typ C-17 1 milion letových hodin
a byl nasazen na nejnáročnějších humanitárních
i vojenských akcích, například
v Bosně, v Kosovu, v Afghánistánu a v Iráku.
Stále prochází modernizací a během
nedávných testovacích letů na kalifornské
základně Edwards Air Force Base vykázal
řadu světových rekordů. Patří mezi ně
možnost startovat a přidávat na drahách
s minimálními rozměry, nosnost, rychlost
vzletu a podobně. Výrobcem obřího letadla
je Boeing Integrated Defense System, jedna
z největších společností na světě, jež je
zaměřená na kosmickou a obrannou techniku.
Její hlavní sídlo je v St. Louis a obrat
se pohybuje kolem 30 miliard dolarů.
Boeing prodával C-17 už do řady
evropských států, například Belgie, Francie,
Španělska a Velké Británie. I když se
to některým politikům nelíbilo, museli
se s americkou převahou smířit, protože
evropská alternativa ještě dlouho nebude
k dispozici. Dokladem toho je i letošní
rozhodnutí NATO, které je přesvědčeno,
že nákup letadla C-17 výrazně posílí jeho
schopnost zasáhnout tam, kde je toho
zapotřebí. KAREL SEDLÁČEK
