Jen 6,1 % japonské elektřiny vyprodukovaly
letos v únoru poslední provozované
jaderné bloky. Před katastrofou
ve Fukušimě se jaderná energetika
podílela na japonském mixu
zhruba 30 %. Výpadek reaktorů nahrazuje
zvýšený dovoz ropy a zemního
plynu. Jeho spotřeba se v meziročním
srovnání zvýšila o 44 %. Japonsko je
už dnes největším dovozcem zkapalněného
plynu na světě. Podle týdeníku
Focus nakupuje třetinu jeho světové
produkce.
Ničivé zemětřesení následované
tisíciletou vlnou tsunami způsobilo
vloni pokles japonského hospodářství
o 0,3 %. V novém fiskálním roce se
má růst obnovit. Může dosáhnout až
1,9 %. Japonský ústav pro energetické
hospodářství (IEEJ) podotýká, že jeho
výši rozhodující měrou ovlivní to, zda
se letos v létě opět uvedou do provozu
jaderné bloky odstavené po havárii
ve Fukušimě.
Pokud by se už žádný nespustil,
výkon japonských elektráren by byl
o 12,2 % nižší než je denní maximum.
„I přes rozsáhlá úsporná a regulační
opatření z loňského léta, která srazila
poptávku po kapacitách o 6,6 %, by se
nedostávalo zdrojů,“ zdůrazňuje zpráva
IEEJ.
Zvýšený dovoz energií a paliv zatěžuje
japonskou obchodní bilanci
neúnosně a prohlubuje (v kombinaci
s poklesem ekonomiky) její deficit.
I přesto zůstávají analytici optimističtí
a předpokládají, že průmyslová výroba
letos stoupne až o 5 %. Bez nového
startu jaderné energetiky by to bylo
max. o 1,6 %.
Zásadní transformace japonské
energetiky podle všeho potrvá řadu
desetiletí. Rozvoj větrné energetiky
odstartovala vláda teprve letos v březnu.
Mořská farma tvořená dvěma 7megawattovými
a jednou 2megawattovou
turbínou se teprve začne stavět u fukušimského
pobřeží nákladem 12,5 mld.
jenů (110 mil. eur). V této oblasti se
mají vybudovat větrné turbíny o výkonu
až 1000 MW. Pro jejich napojení
na celostátní síť se využije vedení ze
zničených fukušimských bloků.
Japonský potenciál mořských farem
odhaduje tamní asociace větrné energetiky
na 519 000 MW.
