Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje roční ztráty potravin na cca 30 % obilovin, 40–50 % ovoce a zeleniny, 20 % olejnin, masa a mléčných výrobků a 35 % ryb. Současně se objevuje stále více zpráv, že konzumace některých potravinářských konzervantů může způsobit zdravotní potíže. Ideální konzervant by tudíž měl plnit tři hlavní kritéria: řídit dozrávání, působit antimikrobiálně a nebýt v přímém styku s ovocem. Badatelé v oboru nanotechnologií z Indie proto vyvinuli obalový materiál, který tato kritéria splňuje. Jejich zjištění byla publikována v časopisu ACS Applied Materials & Interfaces. V této studii kyselina vznikající v přezrálém ovoci štěpila labilní hydrazon tak, aby se z oxidu grafenu uvolnil konzervant salicylaldehyd. K maximalizaci jeho obsahu a překonání problému s redukcí grafenu hydrazonem byla dodržena dvoufázová aktivace etylendiaminem a 4-nitrofenylesterem kyseliny chlormravenčí. Výsledná sloučenina uvolňuje konzervant po stimulaci šťávou z přezrálého ovoce, a tudíž vylepšuje jeho skladovatelnost. Jako inertní základnu s velkou plochou povrchu vědci zvolili oxid grafenu. Ten může navíc přispívat k zahájení oxidace při sekvestraci etylenu, který je primárním signálem zralosti ovoce. Dále vědci prokázali schopnost opakovaného použití tohoto kompozitu. Aby se vyhnuli ekologickým rizikům přímé aplikace kompozitu na ovoce, připravili stabilní membránu pomocí porézního papírového filtru. Přesto varují, že by tento kompozit v pozdním stadiu přezrálosti mohl mít jistá omezení, jelikož obsah kyseliny klesne a polymerizace vytvoří formu ligninu. Vědci mají v plánu vyřešit tento problém v další fázi výzkumu.
