V Praze se nedávno již podruhé sešli odborníci z mnoha oborů a mnoha zemí, aby společně řešili „zlatou nemoc“ a další druhy poškození fotografických desek a negativů, na kterých jsou uchovány cenné záznamy z minulosti. Bez záchrany těchto nosičů dat už nikdy nevyužijeme vědeckou hodnotu na nich uloženou, ale ani jejich kulturní a historické dědictví. Mnoho záznamů se týká astronomických pozorování. Ale nejen jich. Proto se do Prahy sešli astronomové, ale také fyzici, chemici, archiváři a odborníci na uchovávání fotografických materiálů. Na světě existuje více než 7 000 000 astronomických fotografických desek či negativů, které obsahují obrovské množství jedinečných vědeckých údajů o chování astronomických objektů na široké časové škále už více než 100 let. Široké použití různých digitalizačních metod, spolu s rozvojem specializovaných softwarových nástrojů, dnes umožňuje efektivní a komplexní využití těchto dat pro moderní vědu, která může data zpracovat kvalitativně lépe, než v minulosti. Jsou to data, která už nikdy nikdo nepořídí. Jejich hodnota je tedy obrovská. Například snímek Měsíce (obr.) byl pořízen na Lickově hvězdárně v USA na žádost ředitele Klementinské hvězdárny prof. Weineka a jako další snímky posloužil Weinekovi k vytvoření prvního fotografického atlasu Měsíce vydaného v Praze kolem roku 1900. Tento unikátní tisk, který je na světových observatořích velmi výjimečný, je uložen v knihovně Astronomického ústavu AV ČR a účastníkům konference jej předvedli. Bylo zjištěno, že data na nezanedbatelné části historických desek a negativů jsou díky nevhodnému uložení poškozena nebo dokonce ztracena. Pražské odborné setkání se zaměřilo především na astronomické fotografické záznamy, ale nejen na ně, protože obdobné problémy jsou řešeny také v jiných oblastech, kde archivní fotografické negativy hrají roli, např. jako národní archivy. Připomeňme, že až do počátku používání CCD kamer to byla právě fotografie, která po téměř století sloužila k záznamu a uchování obrazové informace všemožných oborů. Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou, Českým vysokým učením technickým v Praze a Observatoří Dr. Remeise Univerzity Erlangen v Norimberku připravil na toto téma setkání odborníků z mnoha oborů a mnoha zemí. V Praze se tak sešli astronomové s archiváři, chemiky a dalšími. Praha má v této souvislosti jedno historické prvenství. V roce 1895 zde byla ředitelem Pražské hvězdárny v Klementinu prof. L. Weinekem pořízena vůbec první fotografie meteoru na světě (na skleněné desce). Těžko říci, jestli to je díky tomuto geniu loci, ale faktem je, že současný český výzkum na poli astronomických fotografických archivů, jejich digitalizaci, vědeckém využití a záchraně na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově ve spolupráci s ČVUT a VŠCHT je považován za světovou špičku. Příkladem může být nedávná publikace článku v prestižním světovém impaktovaném časopise Astronomy and Astrophysics, v níž kolektiv českých a finských autorů pod vedením R. Hudce referoval o objevu nejstaršího známého výbuchu supermasivní černé díry OJ287 v roce 1900, právě na základě dat z historického archivu fotodesek Harvardovy observatoře v USA. Spolupráce mezi českými astronomy, chemiky a archiváři je rovněž celosvětově unikátní. Astronomický ústav AV ČR vlastní několik kolekcí významných astronomických fotografických desek. K největším patří archiv celooblohových snímků založený Zdeňkem Ceplechou a k nejstarším Weinekův a Fričův archiv se záznamy kolem 130 let starými. Oba tyto unikátní staré archivy se na konferenci představily.
