V malé galerii v pražské části Břevnov se nedávno představil Zdeněk Lhotský desítkou nádherných mis. Jsou vyrobené metodou, která integruje tradiční postupy s moderními technologiemi. Splňuje současné nároky designových a architektonických projektů a zároveň vychází vstříc originálním uměleckým vizím. Nová metoda tavení skla má název Vitrucell. Prudký rozvoj technologií umožňuje dnes tavením převést do skla téměř jakýkoli tvar, velikost díla je omezena jen velikostí pecí. Lhotského studio v současné době disponuje pro tuto technologii největšími pecemi na světě, je schopno splnit tak nejnáročnější zakázky na realizace do architektury, spolupracuje s výtvarníky z celého světa. Vitrucell pak nabízí neuvěřitelnou škálu estetických možností a odpovídá všem nezbytným parametrům technické bezpečnosti. Zdeněk Lhotský založil Studio Lhotský- Pelechov v roce 1994. Tehdy koupil chátrající sklářskou dílnu, za níž stála velká tradice taveného skla, a spolu s Oldřichem Plívou s menšími i většími problémy zachránil upadající provoz studia tavené skleněné plastiky v Pelechově u Železného Brodu před zánikem. Později se studio transformuje na společnost Lhotský s. r. o. s jediným majitelem. Výtvarníci se nyní sjíždějí do Pelechova, aby tu vytvářeli mnohdy velice těžko realizovatelné projekty. Kaž dý nový autor přináší něco nového co do zpracování a struktury díla, kaž dá realizace tak klade nové nároky a výzvy. Dílna se tím stává po technologické stránce stále zkušenější, vznikají díla, která patří k vrcholům v oboru. Lhotský osobně vede profesionální tým, který na zakázku rozvíjí projekty, prohlubují se tu systematicky všechny vědomosti o skle a poznatky pak krystalizují v ojedinělou nabídku. Ve studiu se specializují na několik postupů: tavená skleněná plastika představuje prastarou sklářskou techniku, doloženou u Féničanů, Egypťanů a Peršanů už kolem r. 400 př. n. l. Ve dvacátém století se vrátila k nám především zásluhou S. Libenského a J. Brychtové. Přichází na svět sochařským způsobem od skicy a návrhu přes modelování k výrobě formy, která se naplní střepy. Tavení a pomalé chlazení trvá několik týdnů, pak se ještě objekt povrchově upravuje pomocí kyseliny, případně brousí a leští. Dělá se tu i fúzované sklo, kdy se stavují a slévají skla různé kvality a barvy – studio se může chlubit širokou škálou barevných i monochromních nádob. Také sklo lehané, kdy si nařezané „lehá“ za přesně vypočítané teploty do formy, jejíž tvar přijme, a provádí se zde i pískování skla, neboť tato úprava umožňuje vytvářet plastické dekory, zpracovat textové předlohy a grafické symboly. Odvaha a tvůrčí přístup získaly studiu řadu nových zákazníků, nachází je doma i v zahraničí. Pelechov měl na rozdíl od jiných zaniklých sklářských provozů štěstí. Vladimíra Storchová
