Je Evropa schopna postupovat společně?
Otázka zní, zda je evropská výroba obráběcích strojů konkurenceschopná
i v současné chvíli, kdy hodnota světového
trhu v této komoditě vzrostla o 28 %, ale podíl evropských
výrobců se na tomto růstu zmenšil. Jaké jsou
nové technologické možnosti pro inovace, které trh žádá
a jak máme pohlížet na hlavní vlivy, které trh ovlivní, to
si kladla za cíl objasnit konference Producing Innovation
– Machine Tools&Mechanics Forum, pořádaná UCIMU,
italským Svazem výrobců obráběcích strojů. Konala se
v těchto dnech v Milánu.
Přijeli mezinárodně uznávaní odborníci
a jejich pohledy na budoucnost
byly velmi různorodé. Od předpokladů
vývoje mechatroniky, hlavní
hnací síly vývoje v současnosti
přes nové části strojů vytvářejících
například strukturované povrchy
s podporou nanočástic a struktur
až po ekodesign, jenž nabývá stále
větší váhy. Například prof. Hendrik
van Brussel z Katolické university
v Leuvenu poukazoval na tak zvané
paralelní inženýrství, jež umožňuje
ještě více zkrátit čas mezi přáním
zákazníka a realizací stroje. Nicméně,
hlavním tématem jeho příspěvku
byl popis některých slibných evropských
programů, např. Mecomat
nebo Next (http://www.mech.kuleuven.
be/en/pma). Jeho sugestivní
otázka na nové výzvy zněla: „Bude
Evropa schopna reagovat na nové
požadavky, pokud nebude postupovat
společnou silou“? Pro náš euroskepticismus
jako ušité, že?
Marco Vitale, osobnost italské
a evropské ekonomie, se podíval
na další vývoj evropské výroby obráběcích
strojů samozřejmě přes peníze.
Zvláště pak vyhodnotil projekty
venture capital, na nichž se italští
výrobci podíleli. (Prý jsou mezi nimi
i tři české firmy.) Italský kapitál
se však dívá na tyto projekty prizmatem
zisku, a to je kritérium, před
nímž obstojí jen ti nejlepší.
Svaz výrobců, tedy UCIMU, uvádí
v popisovaném oboru růst v roce
2010 přes 3,4 %, což je vlastně v Evropě
unikátní číslo a má se vztahovat
hlavně na odbyt v Číně.
Na současnou výrobu strojů je dle
dalšího z přednášejících prof. Marco
Taischa z milánské Polytechniky
hledět prizmatem potřeb zákazníků,
především ale nejen výrobních technologií,
nýbrž i z hlediska logistiky
a výrobních nákladů v době, kdy je
upřednostňována masová výroba
předmětů a tím i zmenšování objemu
variability. V jeho přednášce (a nejenom
v ní) padl opět termín efektivita
výroby a účinnost strojů.
Jak se bránit obrovské převaze
velkých podniků, což je jistě nejenom
případ italských výrobců obráběcích
strojů, ale i českého prostředí,
na to odpovídal prof. Georges
Haour z Ekonomické vysoké školy
v Lausanne. Mimochodem, jím uváděná
čísla o počtu podnikatelů, kteří
si ověří z otevřených zdrojů zdali již
nebyl technologický problém vyřešen,
je alarmující. Samozřejmě není
možné popsat všechny impulzy, které
účastníci konference dostali, ale
pro větší porozumění šíře problémů
jsme vybrali jen několik schémat dokreslujících
situaci.
Konferenci podpořily společnosti Siemens,
Morara Tacchella Machine, Balluff,
Hexagona, Makino, Pama a další.
Vyvrcholením této událostí bylo
vyznamenání za přínos k výrobě
obráběcích strojů, které pod záštitou
prezidenta italské republiky
Giorgia Napolitana obdržela skupina
6 pracovníků, od konstruktérů
až po obsluhu strojů. Jejich výběr,
na návrh průmyslových podniků,
přísluší skupině profesorů a podnikatelů.
Jan Baltus