Evropská komise zveřejnila návrh
pro Radu ministrů a Evropský parlament
jak reformovat a modernizovat
sektor vysokoškolského vzdělávání.
Podstatou je odbourání tradičních
bariér mezi zeměmi, mezi
fakultami a mezi disciplínami. Od
založení první univerzity v Evropě
v Boloni před devíti stoletími dosáhl
počet univerzit v Evropě čísla
4000. Tato skutečnost potvrzuje, že
univerzity se osvědčily jako užitečná
součást organizace společnosti.
V celosvětovém srovnání úrovně
500 univerzit však nedopadly
evropské dobře. To naznačuje, že
tyto instituce se v Evropě dostatečně
nepřizpůsobují změnám ve společnosti,
ekonomice a novým metodám
získávání a využití znalostí. Plán
Evropské komise, formulovaný do
devíti bodů, by měl být vodítkem
pro modernizaci vysokoškolského
vzdělávání,
aby evropské univerzity
obstály i v 21.
století.
Předně je nutno
pomoci evropským
univerzitám mezinárodně
harmonizovat
délku a strukturu
výuky. Tento proces
nazvaný Boloňsky již
probíhá a měl by podle
plánu EK být dokončen do roku
2010. Mezinárodní mobilita studentů,
vědců a učitelů by měla být podporována
převoditelností grantů a nároků
na důchod a všeobecným uznáváním
profesní kvalifikace. Dokument
navrhuje poskytnutí větší autonomie
univerzitám, osvobození od nadbytečné
státní regulace a zasahování
do řízení. Požaduje však také změny
vnitřního řízení univerzit, aby bylo
překonáno tradiční dělení na fakulty
a oddělení a operativní řízení provozu
má být svěřeno profesionálům.
Ve vztahu k praxi by mělo být
vytvořeno strukturované partnerství
s podnikateli, a to v zájmu lepší
odezvy na potřeby trhu práce a získání
podnikatelských dovedností.
Univerzity by měly mít ústřední roli
v prostředí "otevřených inovací"
a "otevřené vědy", kde již model
lineárního předávání technologií
nevyhovuje. Je zapotřebí zavést
mnohem komplexnější a interaktivní
mechanismus výzkumně-vývojové
spolupráce mezi univerzitami a podniky.
Vyžaduje to vzájemný respekt
a důvěru vedoucí k dlouhodobému
partnerství. Programy výuky musí
respektovat potřeby trhu a produkovat
absolventy s podnikatelským
myšlením. Univerzity by měly lépe
podporovat celoživotní vzdělávání
otevíráním příležitostí pro studium
lidí všech věkových skupin.
Je nutno rovněž zlepšit financování.
Již dříve v tomto roce navrhla Komise,
aby se v EU v následující dekádě
věnovalo na vysokoškolské vzdělání
2 % HDP, jak z veřejných, tak ze soukromých
zdrojů. Univerzity by měly
být financovány více za to, co dělají,
než za to, co jsou. Členské státy by
také měly prověřit modely finanční
podpory studentů, aby bylo zajištěno,
že sociálně-ekonomické důvody
nejsou bariérou pro vysokoškolské
studium.
Dokument vyzývá k posilování
mezioborových a víceoborových
disciplín s větším zaměřením na
výzkumné oblasti, jako jsou zelené
energie nebo nanotechnologie.
Profesní orgány a finanční výbory
by měly tento proces povzbuzovat.
Univerzity se musí také více snažit
propagovat užitečnost svého bádání
a přínos jejich výzkumu pro společnost.
To by mohlo přispět i univerzitám
k lepší orientaci při zaměření
výzkumu na záležitosti důležité
pro společnost. Dobře informovaná
a angažovaná veřejnost může být pak
nakloněna finanční a politické podpoře
úsilí o rozvoj vědecké a technické
základny v zemi.
V této souvislosti Evropská komise
zdůrazňuje soutěživost mezi univerzitami
jako pohnutku k dosahování
výjimečnosti, přitahující nejlepší
badatele a výzkumníky jak z EU,
tak odjinud. Evropa by měla usilovat
o zvýšení prestiže svých univerzit
povzbuzováním výměn s institucemi
v jiných částech světa. Evropští
vysokoškoláci potřebují aby byli více
uznáváni a získávali více společných
diplomů od spolupracujících institucí.
Nyní bude na členských státech, aby
rozhodly, která doporučení Komise
využijí, a jakým způsobem.
