O mapování obrysů humanity

Tisíce roků si lidé kladou otázku co je lidství. V bájích, náboženství i filosofii se hledala odpověď. Od Darwina do současné doby objevy v oborech genomiky a paleontologie potvrzují, že člověk vznikl jako součást přírody a je výsledkem vývoje života na Zemi. Odhaduje se, že člověk obsahuje okolo 100 000 genů. S překvapením byl tento odhad upřesněn na 30 000 a někteří dokonce mluví jen 20 000 genech.To má rostlina hořčice genů více. Od šimpanzů nás lidi odlišují jen asi 2 % genů. I lidský mozek, i když je větší a vyvinutější, strukturou není podstatně odlišný od mozku jiných savců. Jeho vývoj byl více ovlivněn sociálním a kulturním prostředím, kde má důležitý vliv učení, než přenosem mezi neurony. Výzkumu člověka se věnuje mnoho vědeckých disciplín. Vědy o poznávaní zkoumají a modelují procesy rozeznávání, učení a rozhodování. Etologové hledají shody a rozdíly mezi povahou lidí a zvířat. Paleoantropologové se zabývají genealogií předchůdců člověka a prostředím, které působilo na jejich vývoj. Lingvisté zkoumají schopnost tvořit a strukturovat řeč, což nás zásadně odlišuje od jiných tvorů. Předmětem pátrání a definic filosofů a psychologů je myšlení, vědomí, emoce a lidské chování v kontextu vývoje kultury. Je zřejmé, že spolupráce mezi vědními obory bude působit synergicky, proto bylo navrženo otevřít dlouhodobý mezinárodní projekt NEST - Pathfinder - Co znamená být člověkem. Jednotlivé vědní obory budou bádat ve velmi širokém okruhu zájmů. Genetici mají zkoumat lidskou schopnost učení, zejména otázku, jak se přes značnou genetickou příbuznost s opicemi, vyvinula a ustálila tak mimořádně komplexní mentální kapacita. Je nutno porozumět formování mysli, jak různé životní zkušenosti ovlivňují vývoj, dospívání a stárnutí lidského mozku. Budou analyzovány procesy myšlení, chápání, učení, paměť, a jejich působení při výuce a sdělování, ale i při vývoji inteligentních technologií. Na analýzu čekají procesy práce a motivace jako faktory schopnosti rozhodovat, spolupracovat v kolektivu, nebo naopak klást odpor. Vlivy kulturního prostředí z hlediska co je jednotlivci vlastní, konstanty a změny v kultuře a tak podobně. Nejde o vědu pro vědu. Výsledky prací mohou významně přispět ke zlepšenému vzdělávání ve školách i výcviku dospělých. Budou využitelné v medicíně k léčení neurodegenerativních onemocnění vyvolávaných věkem, nebo mentálních poruch jako je schizofrenie, deprese nebo autismus. Výstupy pomohou vývojářům technických zařízení s umělou inteligencí. /šmí/