V první polovině 20. století se muži vynálezci zaměřovali v oblasti počítačů na vývoj hardwaru a výjimečné ženy na vývoj softwaru. Nejvíce za druhé světové války. Ženy – vědkyně si ihned uvědomily význam programování. Přišly na způsoby, jak kódovat instrukce pro hardware, jaké má provést úkony. Právě software skrýval kouzelný recept na proměnu počítačů. Nejvíce svéráznou a brilantní průkopnicí programování byla šarmantní a rázná matematička Grace Hopperová. Dětství a mládí Grace se narodila do zámožné rodiny. Dědeček byl stavební inženýr, maminka matematička a tatínek pojišťovací odborník. Vystudovala matematiku a fyziku na prestižním Vassaru a pak pokračovala na Yale, kde získala doktorát z matematiky. Titul Ph.D. získala v roce 1934 za disertační práci New Types of Irreducibility Criteria (Nové typy kritérií neredukovatelnosti). V roce 1931 začala učit matematiku na Vassar College a v roce 1941 se stala docentkou. Studenty učila, že musí umět bravurně nejen matematiku, ale i angličtinu, aby byli s to druhým lidem matematiku a fyziku srozumitelně objasnit. V roce 1940 začala u známého matematika Richarda Couranta z newyorské univerzity studovat metody řešení parciálních diferenciálních rovnic. Životní úděl – námořnictvo Po útoku Japonců na Pearl Harbor se dostala k americkému námořnictvu a studovala vysokou školu Smith College v Massachusetts, kde získala hodnost kapitán-poručík. Byla zařazena k vojensko-civilní pracovní skupině na Harvardově univerzitě konkrétně k počítači Mark I, který vymyslel Howard Aiken. Dostala za úkol pochopit funkci počítače a vytvořit programovací jazyk. Prostudovala si práce Charlese Babbageho a Ady Lovelance a napsala 500stránkový manuál pro obsluhu počítače Mark I včetně návodu na jeho programování. Byla mistrem výuky a prezentací. V jednu chvíli mluvila vysoce specializovaným jazykem oceánografie, dělostřelectví, meteorologie, biologie, aby za hodinu totéž srozumitelně vysvětlovala manažerům. Programování počítače Hopperová přistupovala k programování Mark I velmi systematicky. Spolupracovala s Richardem Blochem a Aikenem. Každý fyzikální problém či matematickou rovnici rozložila do jednotlivých početních úkonů. Vždy, když byl program vyděrovaný, vytáhl si její tým rituálně modlitební kobereček, natočili jej k východu a modlil se, aby výsledky byly dobré. Mezi programovací postupy, na nichž pracovala, byly i podprogramy – kousky kódu určené pro konkrétní úkol, které se v jednu chvíli uloží, ale v případě potřeby se v různých bodech hlavního programu dají opět vyvolat. Postupně nastřádala knihovnu těchto podprogramů. V roce 1945 byl už počítač Harvard Mark I, hlavně zásluhou Grace Hopperové, nejlépe programovatelným velkým počítačem na světě. Mezi jednotlivými úkony bylo možné jednoduše přepínat, protože k zadání nových pokynů stačily pouze papírové děrné pásky a nebylo třeba přepojovat hardware ani kabely. Jeho nevýhodou byla pomalá relé. Pak přišla éra elektronek místo relé a vznikl počítač ENIAC. Ten potřeboval nastavit programování tak, aby neustále nemusel přepojovat hardware, protože jej to vyřadilo na několik dnů až hodin. Naprogramovat ENIAC se podařilo Grace Hopperové i dalším kolegyním – Jean Jenningsové a Bett Snyderové. Co nám říká příběh Grace Hopperové? Podle Waltera Isaacsona některé technologické a vědecké studie zdůrazňují roli tvůrčích vynálezců, kteří přicházejí s průlomovými inovacemi. Jiné studie naopak vyzdvihují roli týmů a institucí, jako například úsilí vynakládané v Bellových laboratořích a v laboratoři IBM v Endicottu. Tento druhý přístup říká, že průlomové inovace jsou součástí evolučního procesu a že průlomové okamžiky mohou nastat tehdy, když společně dozrají potřebné nápady, myšlenky, technologie, konstruktérské metody i organizace práce na projektech. Většina úspěšných inovací vznikla díky souhře velkých osobností (Mauchly, Turing, von Neuman, Aiken) s týmy, které dokázaly jejich nápady realizovat. Expertka na programovací jazy ky V roce 1949 se stala zaměstnankyní Eckert-Mauchly Computer Corporation a připojila se k týmu rozvíjejícímu UNIVAC I. Začátkem roku 1950 převzala firmu společnost Remington Rand Corporation. Zůstala jejich zaměstnankyní a vytvořila první překladač. Byl znám jako překladač A-0. Další verze byly zveřejněny komerčně jako překladače ARITH-MATIC, MATH-MATIC a FLOW-MATIC. Později se vrátila k námořnictvu, kde se podílela na vytvoření programovacího jazyka COBOL. Prosazovala myšlenku, že programy by měly být psány v jazyce, který se podobá angličtině, a ne ve strojovém kódu nebo jazyce blízkém strojovému (jako je jazyk symbolických instrukcí). COBOL byl založený z velké části na její filozofii. V roce 1970 propagovala implementaci standardů pro testování počítačových systémů a součástí, nejvíce pro programovací jazyky jako FORTRAN a COBOL. V roce 1980 byly tyto testy převzaty úřadem pro technickou standardizaci National Bureau of Standards, známým dnes jako National Institute of Standards and Technology (NIST). Závěr života Grace Hopperová odešla do důchodu poprvé na konci roku 1966. Tehdy byla nejstarší důstojnicí vojenského námořnictva USA. Stýskalo se jí po práci, a tak se znovu vrátila do aktivní služby a definitivně z ní odešla do výslužby 14. srpna 1986. Zemřela ve věku 85 let a je pohřbena na Arlingtonském národním hřbitově. PhDr. Karel Červený, MSc., MBA
