O celosvětovém trhu plastů ve světle příprav na veletrh K 2007

Současný celosvětový vývoj průmyslu plastů je na počátku 21. století více než kdy jindy charakterizován vývojem jednoho jediného trhu: Čínou. Hrubý sociální produkt lidového hospodářství s nejvyšším počtem obyvatel na světě roste již nějakou dobu každoročně o zhruba 10 %. Tento mohutný růst do značné míry spoluurčuje trendy celosvětového průmyslu plastů. Čína je již dnes nejdůležitějším obchodním partnerem Japonska, Jižní Koreje a Tchaj-wanu, druhým největším obchodním partnerem EU a třetím největším partnerem USA. Přesun celých výrobních odvětví zpracovatelského průmyslu z Evropy a Severní Ameriky do Číny pokračuje a týká se i zpracování plastů. Po západoevropských se muselo i mnoho severoamerických výrobních odvětví sklonit před konkurenčním tlakem asijských a čínských zpracovatelů zejména. POPTÁVKA ČÍNY PO PLASTECH by měla v roce 2015 dosáhnout podílu jedné čtvrtiny celkové světové spotřeby. Na pozadí aktuálních měr růstu – za rok 2005 nahlásilo Sdružení čínského průmyslu výroby plastů množstevní nárůst 12,9 procent a hodnotový nárůst 25,8 procent, což se jeví jako realistická prognóza. Pro Čínu již dávno není množství produktu a jeho cena rozhodující. V neposlední řadě současně se vzrůstající životní úrovní obyvatel roste také význam kvality produktů. A tak si nejdůležitější obory odebírající plasty, jako je obalový, automobilový průmysl, elektronika, IT, ale i stavebnictví, slibují roční tempa růstu v řádu 10 % a více. VE STŘEDNĚDOBÉM HORIZONTU ZŮSTÁVÁ ČÍNA ODKÁZÁNA NA IMPORT Chemické koncerny zřizují v Číně s náklady jdoucími do miliard nejen nová výrobní zařízení, nýbrž i petrochemické komplexy a celé lokality s kompletním zázemím. Podle údajů marketingového výzkumného ústavu All China Marketing Research, dceřiné společnosti čínského Národního statistického úřadu, vyrobila Říše středu v roce 2005 na 21 mil. t termoplastických hmot. Nejvyšší výrobní množství bylo zjištěno u PVC a dosáhlo 6,5 mil. t, následoval polyethylen s 5,3 mil. t a polypropylen s 5,2 mil. t. Styrolplasty se i nadále do Číny dovážejí. Čína jako čistý dovozce nakupuje obrovská množství plastů v jiných zemích – u termoplastů to bylo v roce 2005 téměř 19 mil. t. I přes enormní rozšíření kapacit v Číně bude Říše středu dlouhodobě i nadále dovážet značné objemy surovin pro výrobu plastů z Blízkého východu, Japonska a jihovýchodní Asie. Ve stínu importů vysoce rozvinutých technologií do Číny se její výrobci strojů vyzbrojili pro rozrůstající se konkurenci a neustále zvyšují svou kvalitativní a technologickou úroveň. Zatímco se téměř všichni asijští a evropští výrobci strojů pokoušejí provozovat spolu s místními firmami v Číně Joint Ventures nebo prodávat vlastní technologie přímo do Číny, obsluhují jen tyto importy zvláště silně rostoucí hightech segment. Proto je cílem etablovaných čínských firem dále zvyšovat svou úroveň, aby v budoucnu mohly nabízet i výkonná zařízení z vlastní výroby. CELOSVĚTOVÁ VÝROBA PLASTŮ A KAUČUKU Podle svazu výrobců PlasticsEurope se v roce 2005 na celém světě vyrobilo 230 mil. t plast. Zhruba 200 mil. t jsou plastové materiály, to znamená materiály, z nichž je nutno vyrobit produkty. Celkové množství 230 mil. t odpovídá ročnímu nárůstu výroby od roku 1950 o 9,9 %. Na špičce pomyslného závodu ve výrobě plastů jsou stejně jako v roce 2004 i v roce 2005 Asie a Oceánie s 36 %, následuje je Evropa s 29,5 procenta a Severní Amerika s 24,5 procenta. Podíl objemu výroby na Blízkém a Středním východě a v Africe činil 5,5 procenta. První statistické údaje za rok 2006 ukazují celosvětový další růst výroby. V roce 2006 a na počátku roku 2007 byly kapacity výrobců pro většinu plastů plně vytíženy. V roce 2006 činila spotřeba kaučuku podle International Rubber Study Group (RSG) 21,6 mil. tun. Ve srovnání s předchozím rokem to odpovídá nárůstu o 2,7 procenta. Z těchto 21,6 mil. t připadá 9 mil. t na přírodní a 12,6 mil. t na syntetický kaučuk. Poptávka po kaučuku je tedy stálá. Již v roce 2005 zaznamenal obor se 2,6 procenty mírný nárůst spotřeby. Výrazně odlišně se vyvíjela ovšem v poslední době poptávka v regionech: zatímco spotřeba kaučuku v roce 2006 v Severní Americe klesla o dobrých 9 procent a v Evropě o zhruba 3 procenta, vzrostla naopak v Asii a Oceánii o 8 procent. S 97 procenty přírodního kaučuku a 42 procenty syntetického kaučuku pocházelo v roce 2006 již 66 procent celosvětově spotřebovaného kaučuku z Asie. Na počátku roku, kdy se koná veletrh K, se gumárenský průmysl tvářil optimisticky: pro období do roku 2009 počítá s průměrným ročním tempem růstu 4,7 procenta. Celosvětové množství vyrobených plastů dosáhne podle odhadu PlasticsEurope v roce 2010 cca 304 mil. tun. Pokud se tato prognóza naplní, odpovídalo by to ročnímu tempu růstu dobrých pěti procent. U standardních plastů lze přitom očekávat míru růstu necelých pět procent, u technických plastů pak zhruba osm procent ročně. Očekávají se další přesuny výrob do asijského prostoru. Podle toho se bude již během tří let předběžně vyrábět 43 procent plastů na asijském kontinentu, 27 procent v Severní a Jižní Americe, 25 procent v Evropě a 5 procent na Blízkém východě a v Africe. V minulých letech pokračoval střednědobý trend růstu cen ropných surovin. Cenový index „Plastixx“, který je pro Evropu průběžně aktualizován, vzrostl během posledních pěti let o cca 80 procent. Od konce roku 2001 se ceny standardních plastů, jako jsou PE, PP, PVC, PS a PET, vypočítané německou nakladatelskou společností Kunststoff Information Verlanggesellschaft v průměru téměř zdvojnásobily. Technické plasty, jako ABS, PA, PCX, PMMA, POM a PBT, zdražily přibližně o 20 procent. Střednědobý růstový trend byl především u standardních plastů provázen výraznými cenovými výkyvy, které byly ovlivněny jak zvyšováním nebo snižováním skladových zásob zpracovatelů, tak i přírodními katastrofami a odstávkami kapacit výrobců surovin. Ne vždy a ne všude byly suroviny k dispozici. Tam či onde se vyskytovaly úzké profily v dodávkách, přidělování a racionalizaci.