Numerická simulace se již stala uznávaným pomocníkem
při analýzách a optimalizacích slévárenské
výroby. V rukou technologa se simulační
software může stát mocným nástrojem, který mu
umožní optimalizovat procesy, zvýšit využití kovu,
snížit procento neshodných výrobků a tím zefektivnit
výrobu. Navíc simulace technologa vzdělává
a učí ho chápat souvislosti procesu, čímž mu
dále napomáhá v jeho odborném růstu. Je ovšem
nutné zdůraznit význam jednotlivých pracovníků
- technologů, jelikož pro koncepční rozhodování
o technologii se nedají stanovit pevná pravidla
a konkrétní řešení je závislé na důvtipu a intuici
každého technologa. Dobrý slévárenský technolog
zajišťuje implementaci provedených analýz
do provozního prostředí a odpovídá za kvalitu
a efektivnost každého jednotlivého odlitku.
POUŽITI SIMULACE VE VYROBNIM PROCESU
Ukažme si na příkladu z oblasti gravitačního lití
oceli možnosti, které nám numerická simulace
nabízí. Jedním z problémů, se kterým se technolog
potýká při návrhu nové technologie, je jak zabránit
vzniku slévárenských vad typu staženin a ředin, případně
jakým způsobem je minimalizovat, přemístit,
tak aby byly akceptovatelné. Tento typ vad nalezneme
u většiny technických slitin a jejich podstata je spojena
s úbytkem objemu tzv. stahováním, ke kterému dochází
v průběhu ochlazování taveniny a během tuhnutí.
Nemá-li v odlitku vzniknout staženina, je nutno tento
objemový deficit doplnit z dostatečně dimenzovaných
nálitků. Technolog se rozhoduje, zda použije nálitky,
jakého typu a velikosti a jaké bude jejich rozmístění.
Na tyto otázky nám může pomoci odpovědět numerická
simulace. První výpočet tuhnutí samotného odlitku
(bez nálitků, vtokové soustavy) napoví, jakým způsobem
odlitek tuhne, kde dochází ke vzniku tepelných
uzlů a kde jsou poslední místa tuhnutí. Tato analýza
napomůže při návrhu rozmístění nálitků, případně dalších
prvků ovlivňujících tepelné poměry během tuhnutí
a chladnutí (chladítka, izolace). Následuje opětovná
fáze tzv. pre-processingu, při které technolog připraví
návrh velikosti a umístění jednotlivých nálitků, případně
dalších částí. Abychom obdrželi přesnější představu
o tepelné bilanci řešené soustavy, je vhodné modelovat
plnění formy – obr. 1. Analýza této části numerického
experimentu odpovídá na následující otázky:
? Je charakter plnění, s ohledem na odlévaný typ
slitiny, vyhovující?
? Je geometrie a dimenzování jednotlivých částí vtokové
soustavy optimální?
? Dojde k zaplnění celé dutiny, případně nehrozí
vznik studených spojů?
? Jsou zde kritická místa s ohledem na erozi formy,
případně jader?
? Je navržený vtokový systém vhodný z pohledu
obdrženého rozložení teplotního pole?
Zodpovězení těchto otázek je již prvním krůčkem
na cestě ke „zdravému“ odlitku. Na výsledky provedených
analýz plnění navazuje výpočet tuhnutí, případně
chladnutí odlitku (napětí a deformace). Z charakteru
teplotního pole během tuhnutí lze sledovat,
zda dochází k usměrněnému tuhnutí a zda nálitky
jsou tepelně i objemově dostatečné. Z postupu fronty
tuhnutí, případně za použití speciálních kriteriálních
funkcí, lze určit dosazovací vzdálenosti nálitků. Přímo
tedy vidíme, zda nedochází k samostatnému
tuhnutí některých částí odlitku, které jsou odděleny
od dosazování tekutého kovu z nálitků – obr. 2.
Simulace nám tedy opět odpoví na otázky:
? Je navolené dimenzování nálitků správné?
? Jaké je využití kovu v nálitcích?
? Je počet použitých nálitků dostatečný?
? Je nutné ovlivnit teplotní pole jinými prostředky
(chladítka, zásypy)?
V případě, že zvolená technologie řeší uspokojivě
problémy spojené s tuhnutím, můžeme dále optimalizovat
např. velikost a typ použitých nálitků. V dnešní
době je běžnou praxí používání izolačních, nebo exotermických
obkladů. I tyto moderní technologické
pomůcky mohou být zahrnuty do výpočtu.
U složitých odlitků, které mají komplikované
přechody stěn, nás často zajímá, jaká zbytková
pnutí mohou zůstat v odlitku, jaká je náchylnost
ke vzniku trhlin a prasklin, jak se odlitek bude deformovat.
Materiálové modely zahrnují elastické,
elasto-plastické nebo elasto-viskózní vlastnosti
odlitku nebo formy. Během výpočtu se uvažuje
o odtržení ztuhlého povrchu odlitku od formy
a tedy o formování vzduchových mezer. Koeficient
přestupu tepla je automaticky přepočítáván,
což umožní přesné výpočty přenosu tepla během
tuhnutí a chladnutí. U nepoddajných forem
můžeme sledovat vliv brzděného smrštění
na vznik napětí v odlitku, případně následné
deformace po vyjmutí z formy. Tyto výpočty
specifikují příčiny vzniku nežádoucích jevů
a podněcují úvahy o změně tepelné bilance
procesu, případně jsou argumentem k zásahu
do geometrie součásti.
Možnosti numerické simulace ani zde nekončí.
V současné době jsou zpracovány modely
na výpočet nukleace a růst zrn, na predikci mechanických
vlastností, případně speciální modely
na tepelné zpracování. Záleží pouze na uživateli,
jaká oblast je pro něj určující s ohledem na požadované
vlastnosti odlitku.
To co koncový uživatel požaduje od provedených
výpočtů, je dobrá shoda numerického experimentu
s realitou. Společnost ESI Group, jako
průkopník numerických simulací, věnuje značnou
pozornost validaci jednotlivých procesů a technologií.
Na obr. 3 je naznačeno ověřování výpočtu
během fáze plnění pomocí rentgenového prozařování
formy. Rovněž ověřování velikosti a umístění
makro a mikroporozity je jedním z hlavních bodů
validačních výpočtů – obr. 3b.
Dobrá shoda numerického výpočtu s realitou je
podmíněna správnou definicí počátečních a okrajových
podmínek, a zároveň přesnou znalostí
termofyzikálních (termomechanických) dat použitých
materiálů. Bez jakýchkoliv pochyb platí,
že pouze přesná data vedou ke korektnímu výpočtu.
Programy jako např. ProCAST, případně
QuikCAST jsou validovány přímo na provozní
podmínky jednotlivých sléváren a tak zaručují
maximální efektivnost jejich nasazení.
ZAVĚR
Společnost ESI Group v zastoupení firmou MECAS
ESI s.r.o., jako průkopník ve vývoji softwaru
pro virtuální prototypové zkoušky, se zabývá
činnostmi směřujícími k vývoji integrovaného výpočetního
prostředí. Toto prostředí umožňuje neustálé
zdokonalování výrobku během konstrukčního
návrhu, prototypové výroby a výroby. Umožní
počítačově simulovat skutečné chování mnoha
fyzikálních a mechanických jevů. Toto kompletní
řešení nahrazuje nákladné fyzické prototypy počítačovým
modelem fyzikální reality. ESI Group
užívá nejnovější poznatky nauky o materiálech,
s cílem nahradit zdlouhavé zkoušky a odhalit
nedostatky reálných prototypů. V oblasti technologických
procesů firma nabízí simulace procesů
lití, tváření, svařování a tepelného zpracování.
Ing. Vladimír Krutiš, Ph.D.,
Ing. Zbyněk Kuzma, MECAS ESI s.r.o.