Země neomezených možností. Označení, které po desetiletí patřilo USA. V dnešní době náleží spíše Číně. Právě tam se objevují nová globální NEJ. Kupříkladu Čína je majitelem momentálně největšího jaderného generátoru na světě. Do elektrárny v Tchaj-šanu bylo dopraveno zařízení s výkonem 1750 MW, což je rekordman v „jednotkovém výkonu“. Elektrárna na jihu Číny je společným projektem francouzské EdF a China Guangdong Nuclear Power Holding. První fáze výstavby přišla na více než 8 mld. USD. Plánuje se, že přibude ještě jedna jednotka o stejném výkonu. V pevninské Číně je nyní v provozu 17 jaderných reaktorů a dalších 28 je ve výstavbě. Podle Světové jaderné agentury by z letošních 15 reaktorů, které mají být uvedeny do provozu, mělo být 8 „uvnitř“ Velké zdi. Další desítky jsou v plánu. Do roku 2020 se má instalovaný výkon tamních jaderných zdrojů zčtyřnásobit (na 58 GW) a o 10 let později by mohl být dokonce 200 GW.
AMERIČANÉ MAJÍ PROBLÉMY Číňané spolupracují snad se všemi předními světovými výrobci a vyvíjejí vlastní reaktor. Mezinárodní spolupráce teď ale trochu drhne, a to s americkým Westinghouse: čtyři hlavní cirkulační čerpadla určená pro JE San-men jsou na cestě zpět do USA. Důvodem má být vadný rotor. Westinghouse moc nepomůže, že zařízení mu dodává společnost CurtissWright Electro-Mechanical Corp. Ta svádí chybu ještě na jednoho ze subdodavatelů. Z Čínské národní jaderné korporace (CNNC) se však už ozývají hlasy, aby byla spolupráce s Američany přehodnocena. Těm by se to moc nehodilo. JE San-men má být jejich referencí na reaktor AP1000, jenž chtějí postavit i v českém Temelíně. Svou šanci naopak v americkém selhání cítí francouzská konkurence s technologií EPR.
NEJVĚTŠÍ KONKURENT RUSKA Boje o čínský státní program se Rusko neúčastní. Jeho spolupráce s Čínou se však rozví jí stejně úspěšně jako u západních konkurentů. Ruská státní korporace ROSATOM vybudovala v čínské JE Tianwan dva bloky generace 3+ s reaktory VVER 1000 a od prosince 2012 staví na stejné elektrárně druhou řadu. V červenci roku 2011 byl připojen k síti první čínský výzkumný reaktor na bázi rychlých neutronů, vybudovaný ve spolupráci s ROSATOMem. Čína plánuje postavit další dva (tentokrát komerční reaktory na bázi rychlých neutronů) podle ruské technologie. Rusko si velice dobře uvědomuje, že Peking dělá vše proto, aby se stal samostatným hráčem na světových jaderných energetických trzích. Generální ředitel ROSATOMu Sergej Kirijenko označil letos v srpnu Čínu za hlavního konkurenta Ruska na jaderném trhu. Čína si již nyní plně osvojila technologii výstavby jaderných elektráren a proniká s nimi do světa. Důkazem toho je skutečnost, že čínští specialisté dokonce museli být přizváni, aby se účastnili výstavby JE Vogtle v americkém státě Georgia. Vyšlo najevo, že v současnosti jsou to oni, kdo nejlépe v praxi ovládají technologii výstavby bloků 1000. (ad)