Některé občanské iniciativy v Německu se bouří proti výstavbě stožárů dálkového vysokonapěťového vedení. To je podmínka úspěchu vládní politiky odchodu od jaderných zdrojů a masivní podpory zejména větrných elektráren. Požadují, aby se elektřina vyrobená v obřích větrných farmách v Severním moři vedla na místo spotřeby na průmyslovém jihu státu pod zemí. Podle odpůrců 70metrové ocelové stožáry hyzdí krajinu a kvůli nim klesne cena pozemků i domů. Řešení podle nich představuje kabelové vedení hluboko pod zemí. K velké spokojenosti občanské iniciativy „Jsme pro kabel“ byl nedávno dokončen první kabelový úsek ve spolkové zemi Severní Porýní- Vestfálsko, poblíž obce Raesfeld. K rozvodné síti bude připojen začátkem příštího roku. Nadšení zastánců kabelu ovšem nesdílejí firmy provozující přenosové sítě a někteří němečtí rolníci. Než byl 3,4kilometrový podzemní úsek u Raesfeldu zhotoven, uběhlo půldruhého roku. Bylo to složité a stálo to cca 30 mil. eur. Pás půdy kolem kabelového vedení, v němž nesmějí růst stromy, je široký 42 m. Potíž je i v tom, že na podzemním kabelu se v případě poruchy hledá poškozené místo podstatně hůře, než na drátech nadzemního vedení. Její odstranění je složitější, delší a dražší. Navíc: přehřátý kabel může vysušovat půdu. Mnozí sedláci, pod jejichž poli je mohutné kabelové vedení zakopané, jsou z toho nervózní. Nikdo jim totiž není schopen říci, nakolik kabel uložený ve dvoumetrové hloubce ovlivní hektarové výnosy obilí. Kabel se zahřívá na 35 °C a když se dočasně odpojí několik jeho svazků, teplota může stoupnout až na 50 °C. /aa/
