Významným pomocníkem fyzioterapeutů i rehabilitačních lékařů pro objektivní diagnostikování příčin bolestí svalů se může stát přístroj myotonometer, zkonstruovaný na univerzitě v Liberci a registrovaný jako užitný vzor. Odborná veřejnost už jeho výhody zaregistrovala. Vedoucí Centra sportovní medicíny FP TUL Petr Šifta pracoval 15 let na vývoji diagnostiky, která by umožnila fyzioterapeutům objektivně zhodnotit svalové napětí pacientů. Výsledkem byl prototyp přístroje myotonometer, s jehož pomocí fyzioterapeut objektivně stanoví viskoelastické vlastnosti měkkých tkání, jinými slovy ohodnotí míru tuhosti svalu, může normovat měřené parametry tkání a lépe diagnostikovat stav tkáně. Společně se studenty doktorského studia Martinem Kyselou a Matějem Kolářem pak svůj přístroj v rámci celouniverzitního projektu Gama zdokonalil tak, že je možné porovnávat různé typy tkání a sledovat vývoj nemoci a vliv léčby v případě onemocnění, a to neinvazivně. Cílem projektu Gama je komercionalizace vědy. V současné době jsou v lékařské praxi nejrozšířenější způsoby diagnostiky stavu lidského svalu jednak vyšetření pohmatem – tzv. palpační vyšetření, nebo dynamické vyšetření přístrojem, který vystřelí hrot do tkáně a měří hloubku vniku podobně, jako se měří např. tvrdost materiálů ve strojírenství. Oba způsoby měření tuhosti tkáně mají jisté nevýhody. Vyšetření pohmatem je příliš subjektivní a u dynamického vyšetření je výsledek ovlivněn nervovou reakcí a neposkytuje dostatečné množství informací o tkáni. Tyto postupy mohou být díky vědeckému týmu naší univerzity v brzké době nahrazeny podstatně objektivnějším způsobem diagnostiky. „Zkonstruovali jsme zařízení, které celý proces zautomatizovalo, objektivizovalo a parametrizovalo. Můžeme nastavit parametry měření, jako je rychlost vniku, hloubka vniku a kontaktní plocha vtlačovaného objektu, tzv. indentoru. Díky tomu je možné určit nejen tuhost tkáně, ale zejména vykreslit křivku závislosti síly (příp. tlaku) na hloubce vniku, případně inverzní graf, vypočítat disipovanou energii a určit elastickou a viskozní složku. Metodika měření je tedy založena na simulaci palpačního vyšetření,“ říká autor projektu Petr Šifta, který přístroj již používá ve své soukromé ordinaci. „Použil jsem přístroj při diagnostice efektu aplikovaného botulotoxinu u pacientů se spastickým syndromem a výsledky byly publikovány v zahraničních časopisech a na mezinárodních konferencích. Používá se u diplomových prací na objektivizaci svalového napětí v interakci s rehabilitačně-regenerační metodou, jež by svalové napětí měla ovlivnit. Tedy vliv masáží, sauny, kineziotapů na svalové napětí,“ dodal Šifta. Prototyp přístroje se skládá z robustního kovového rámu, na kterém je umístěn měřicí blok s řídicí elektronikou a mechanickým pohonem umožňujícím plynulý pohyb indentoru ve svislé ose a jedné kolmé ose směrem do tkáně a z tkáně ven. Kontaktním vtlačovaným objektem je tzv. indentor válcového nebo půlkulového tvaru různých průměrů. Následně přístroj vykreslí graf, na jehož základě lze velmi přesně určit vlastnosti a míru poškození tkáně. Přístroj a metodiku měření, která je založena na simulaci palpačního vyšetření, už autoři úspěšně testují v soukromé fyzioterapeutické praxi i na neurologickém oddělení Krajské nemocnice v Liberci. „ Pro účely testování jsme na naší 3D tiskárně vyrobili z materiálu ABS několik sad válcových a půlkruhových indentorů o různých průměrech, na které je možné nasazovat jednorázové hygienické návleky. Tzv. profilem lze definovat rychlost pohybu, hloubku indentace a počet bodů (jemnost) měření. Je tak možné vytvořit jak plynulý pohyb konstantní rychlostí, nebo naopak složitý pohyb se zrychlením, s pozastavením v určité poloze a všechny kombinace těchto stavů,“ upřesnil Martin Kysela. Aby byla obsluha přístroje co nejjednodušší i pro netechnický personál, zvolili autoři přístup ovládání přístroje formou webového rozhraní. Po spuštění přístroje je vytvořen WiFi Acceess Point (AP), ke kterému se automaticky připojí mobilní zařízení (tablet) dodávaný k přístroji jako mobilní bezdrátový ovládací panel. Po spuštění ovládací aplikace je možné vyplnit parametry měření a spustit ho. Uživatel však může použít libovolné vlastní zobrazovací zařízení nebo i klasický stolní počítač či notebook. „Dosáhli jsme tak komfort pro uživatele, který může používat ovládací zařízení, na které je zvyklý,“ konstatuje Matěj Kolář. Další výhodou je podle něj i nižší cena měřicího přístroje díky možnosti použití vlastního ovládacího zařízení. V případě potřeby je přístroj možné připojit i pomocí kabelu do sítě ethernet a při vhodném nastavení sítě může být přístroj dostupný i z celé sítě internet odkudkoli ze světa, což v kombinaci s webovou kamerou připojenou k přístroji teoreticky umožňuje vzdálené ovládání a sledování měření. Jaroslava Kočárková
