V boji proti epidemii HIV nastal zásadní průlom. Lenakapavir, na jehož vývoji se podíleli i čeští vědci, nabízí v podobě pololetní injekce téměř 100% ochranu před nákazou a záchranu pro nejobtížněji léčitelné pacienty. Má to ovšem velký finanční „hák“.
V srpnu 2025 schválila Evropská komise pro preventivní použití ve všech 27 členských státech nový lék: lenakapavir, pod obchodním názvem známý jako Yeytuo (v USA Yeztugo). Schválení předcházelo zveřejnění hned několika extrémně pozitivních výsledků klinických zkoušek a doslova otevírá novou kapitolu v boji proti epidemii, která si celosvětově stále bere statisíce životů ročně. Lék je totiž nejen nový, ale i novátorský. Virus HIV chrání svou zranitelnou genetickou informaci uvnitř pevného, kuželovitého obalu, kterému se říká kapsida. Ta nefunguje jen jako pasivní schránka, ale jako rafinovaný trojský kůň, který dopraví virový náklad až do buněčného jádra. Teprve tam se může virová DNA začlenit do naší, a buňku tak proměnit v továrnu na další viry. Lenakapavir je první přípravek, který útočí přímo na tento „obrněný transportér“, a to hned na dvou frontách: V rané fázi, když se virus snaží dostat svůj náklad do jádra, mu lenakapavir obrazně řečeno „zavaří dveře zvenčí“. Zablokuje interakce s proteiny hostitelské buňky, a virová DNA tak zůstane uvězněna v cytoplazmě, neschopná způsobit škodu. Pokud už buňka nakažená je a vyrábí nové virové částice, lenakapavir funguje jako agent, který „dělníkům podstrčí chybné plány“. Naváže se na nově vznikající stavební bílkoviny a způsobí, že se kapsidy skládají chaoticky, příliš rychle a nestabilně. Výsledkem jsou znetvořené a nefunkční virové zmetky, které sice buňku opustí, ale nedokážou nakazit žádnou další. Pro svou dvojitou funkčnost je lék účinný i proti kmenům viru, které si vypěstovaly odolnost vůči všem ostatním dostupným lékům (alespoň tedy zatím, časem se pochopitelně mohou objevit další mutace). Za přelomovou molekulou stojí tým, v jehož čele byl biochemik s českými kořeny Tomáš Cihlář, absolvent pražského Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB). Právě ten proslavil chemik Antonín Holý, jehož objevy stály u zrodu prvních skutečně účinných léků na HIV. Cihlář na jeho odkaz přímo navazuje, ovšem už před 30 lety nastoupil do americké společnosti Gilead Sciences, kde se vypracoval na pozici senior viceprezidenta pro virologii a byl v centru výzkumu, který vedl k objevu lenakapaviru. Jeho tým stál i za vývojem remdesiviru, prvního schváleného léku pro léčbu covidu-19 (žel, zdaleka ne tak účinného, jako je lenakapavir proti HIV). Za svůj přínos byl Cihlář letos časopisem Time zařazen mezi 100 nejvlivnějších lidí světa a je také držitelem české medaile Za zásluhy.
Ke stoprocentní prevenci
Představme si výsledky zkoušek. Jedna ze studií se zaměřila na nejobtížněji léčitelné pacienty, jejichž virus byl odolný vůči několika třídám léků a jimž hrozila progrese do stadia AIDS. Ovšem po roce léčby dosáhlo 83 % těchto pacientů s minimální nadějí nedetekovatelné virové nálože, tedy stavu, kdy virus v těle prakticky není a nemohou jej přenášet dál. Ještě pozitivnější výsledky přinesly studie zaměřené na prevenci, známé pod souhrnným názvem Purpose. Cílem bylo ověřit, zda může pololetní injekce ochránit zdravé lidi před nákazou. Studie Purpose 1, zaměřená na dospívající dívky a mladé ženy v subsaharské Africe, kde je riziko nákazy extrémně vysoké, přinesla bezprecedentní výsledek: lenakapavir prokázal 100% účinnost. To je s nejvyšší pravděpodobností do jisté míry náhoda; ochrana téměř určitě není 100%, ale velmi se tomu blíží. Ve skupině, která dostávala lék, nedošlo k jediné nákaze, zatímco v kontrolních skupinách se nakazily desítky žen. Tento výsledek, který nemá v historii prevence HIV obdoby, vedl časopis Science k tomu, že lenakapavir označil za „vědecký průlom roku 2024“.
Cenová zeď
Ovšem zatímco věda je „vyřešena“, s praktickou stránkou věci to tak jednoduché není. Společnost Gilead stanovila cenu v USA na přibližně 42 250 USD ročně pro léčebné použití. V Evropě je cena nakonec zhruba poloviční, přesto extrémně vysoká: pro preventivní nasazení v Česku se predikovaná roční cena pohybuje okolo 600 000 Kč. Pro český systém veřejného zdravotního pojištění je taková cena v podstatě neakceptovatelná. Pro srovnání, stávající denní tabletová prevence (PrEP) stojí přibližně 7 500 Kč ročně, a ani ta není plně hrazena z veřejného pojištění. Jak pro server Novinky.cz uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví, resort sice vývoj sleduje, ale současné ceny jsou „závratné“ a plošná úhrada není na stole. Širšímu využití v Česku tak bude bránit složité vyjednávání o úhradách, které může trvat roky. Částka je přitom v ostrém kontrastu s odhady výrobních nákladů. Podle analýz nezávislých organizací by bylo možné při masové výrobě stlačit náklady na výrobu léku pro jednoho pacienta na pouhých 25 až 46 USD ročně (při současném kurzu zhruba 600 až 1 100 Kč). Řešení je zatím jen dílčí: USA po období nejistoty, daném přístupem Trumpovy administrativy k zahraniční pomoci, v září potvrdily svůj dřívější závazek v rámci programu PEPFAR [President’s Emergency Plan for AIDS Relief — Nouzový plán prezidenta pro boj proti AIDS — pozn. red.], který má lék zpřístupnit milionům lidí v zemích s nízkými příjmy. Cílem je během tří let poskytnout lenakapavir nejméně dvěma milionům lidí, přičemž výrobce Gilead Sciences lék pro tento program dodá bez zisku. Co to přesně znamená, ovšem nevíme, protože konkrétní cena dodávek v rámci programu zveřejněna nebyla. Není tedy jasné, co si výrobce do zisku počítá. Lék se tak alespoň do chudších zemí dostane prakticky souběžně se svým uvedením na trh v USA, což rozhodně nebývá pravidlem, spíš naopak. I když množství je velmi omezené a lék bude dostupný pouze určité skupině pacientů (primárně těhotným a kojícím ženám), je to pochopitelně lepší než nic. Ostatním pacientům nezbude asi nic jiného než čekat. Dostupné generické verze léku by mohly být k dispozici zhruba za dva roky, kdy vyprší klíčová patentová ochrana. /jj/
