Nový informační systém, který pomáhá při monitorování epidemií, vyvinuli liberečtí vědci ve spolupráci s hygieniky. „Informační systém EpiGIS z liberecké univerzity využívá geografických dat, a umožňuje tak mnohem rychleji a lépe identifikovat ohnisko nákazy. Je možné jej nasadit při šetření epidemie koronaviru, použitelný bude ale také v budoucnu pro monitorování jiných epidemií,“ řekl Vladimír Valenta, ředitel Krajské hygienické stanice Libereckého kraje (do roku 2016 hlavní hygienik ČR) s tím, že liberečtí epidemiologové už systém zavádějí a další krajské hygienické stanice o něj projevily zájem. Novum je v tom, že klíčovým stavebním kamenem systému jsou geografické informační systémy, kdy je možné ke každé geografické analýze vygenerovat grafy a mapové podklady. Program EpiGIS vyvinul multioborový tým geoinformatika Jiřího Šmídy. Kromě vědců liberecké univerzity a epidemiologů Krajské hygienické stanice na něm pracují i externí programátoři z firmy Coffee Workers. Na programu pracují od roku 2019 v rámci projektu aplikovaného výzkumu podpořeného grantem z programu ETA Technologické agentury ČR. Vyvíjen je pro potřeby šetření a analýzy epidemiologů v případě epidemií, ale koronavirus jeho vývoj usměrnil a urychlil. „Hned při prvních vládních opatřeních proti nemoci covid-19 nám došlo, že to, na čem jsme shodou okolností pracovali, potřebují epidemiologové pro zvládnutí práce v době této pandemie. Museli jsme jednat rychle. V řádech dnů jsme pozměnili priority a harmonogram výzkumného záměru a vše směřovali k tomu, abychom mohli epidemiologům rychle nabídnout funkční nástroj,“ říká vedoucí vývojového týmu Jiří Šmída s tím, že například testovací fázi bylo potřeba seškrtat do několika dnů a celý systém dále ladit za pochodu. Pokračování na str. 2 Dokončení ze str. 1 Nový systém má tedy podle Šmídy výhodu v tom, že byl nasazen velmi brzy, takže mapuje a ukládá do systému data za celé období od začátku pandemického stavu v Libereckém kraji. Systém EpiGIS dovoluje evidovat všechny informace potřebné pro epidemiologické šetření jakékoliv epidemie. A to jsou data nejen o osobě, ale také o místě a času. Jeho další výhodou je podle ředitelky odboru protiepidemického KHS v Liberc i Jany Prat t ingerové analyt ická práce s daty u všech případů v souvislost i s nemocí covid-19 regist rovaných v Libereckém kraji . „A to jak těch testovaných s pozitivním, ale i s negativním výsledkem, a také těch ostatních, u kterých byla po návratu z ciziny nařízena povinná domácí karanténa. Jde tedy o podstatně reprezentativnější vzorek, než když se mapují jen pozitivní nebo časově omezené případy, a umožňuje to kvalitnější analytickou práci,“ říká MUDr. Prattingerová. Výhodou nového systému je podle Šmídy i to, že má plně pod kontrolou data v geografickém formátu, že dokáže s těmi případy pracovat i v mapách, to znamená využívat geografickou polohu pro vyhledávání. „Analýzu dat tak můžeme postavit na tom, že začínáme od místa, kde se nakažený člověk pohybuje, a přitom těch míst může být i několik. Epidemiologové nejsou nuceni pracovat jen se součty nebo přehledy v tabulkách, ale mají k dispozici data i do několikakilometrového okruhu od epicentra nákazy,“ upřesňuje Šmída. Výzkumný tým nyní pracuje na vytvoření standardů pro zadávání dat při epidemiologickém šetření a na jejich vyhodnocování. Zásadním tématem je také získávání různých úrovní výstupů – pro epidemiology, hygieniky a jiné odborníky. „Čeká nás ještě mnohaměsíční vývoj všech částí systému, které dají epidemiologům a hygienikům do rukou nástroj pro moderní práci za jakékoliv epidemie. Pracujeme na tom, abychom získanou databázi uměli ještě lépe využívat. Soustředíme se nejen na analýzy, ale i na vizuali- zaci a komunikaci na všech úrovních – až po starosty obcí, média a širokou veřejnost,“ konstatuje Šmída. Jaroslava Kočárková
