V pořadí již 26. mezinárodní veletrh námořního průmyslu SMM 2014, který proběhl nedávno pod záštitou německé kancléřky Angely Merkelové v Hamburku, podal pro víc jak 50 000 návštěvníků a odborníků nové pohledy na prudce se rozrůstající globální námořní dopravu a její špičkové technologie. Mají za úkol ji zefektivnit a snížit nebo i zcela zbavit kritizovaného ohrožování kvality vzduchu a vody. V centru Hamburku, jehož přístav je nesmazatelně zapsán do historie námořního spojení Evropy s ostatními kontinenty, se představilo 2100 vystavovatelů s inovacemi jak samotných plavidel, tak s rozvojem přístavů a manipulační techniky v 67 zemích, v nichž se k tradičním úspěchům německého a skandinávského průmyslu přidávají hráči z Jižní Koreje, Japonska a Číny, letos poprvé i z Dubaje a Egypta. Statistika ukázala, že hladiny světových moří a oceánů křižuje 70 000 plavidel nad 100 BRT, které přepravou rud, ropy a zkapalnělých plynů jen s vypětím stačí zásobovat globálně spolupracující průmysl a zabezpečovat obchody kontinentů. Jak nákladní, tak osobní doprava s dominujícími výletními kruizery je z 96 % poháněna dieselovými motory spalujícími těžká ropná paliva. Neúnosně zamořují atmosféru zejména pobřeží exhalacemi SOX, NOX a CO2. Hlavní jednání výrobců techniky i provozovatelů plavidel se proto zaměřovalo na nové technologie využití zkapalnělého zemního plynu (LNG), slibující zvýšení energetické účinnosti lodní dopravy spolu s ochranou kvality ovzduší a vody. Významnou roli v tom ukázali přední světoví výrobci motorů a pohonů: Siemens, Rolls- -Royce Marine, Man Diesel/Turbo, SKF, Blohm+Voss, Wärtsilä, Caterpillar Marine, Hyunday HHI, Kawasaki KHI, Daewoo Shipbuilding, Fincantieri a řada čínských loděnic zaštítěná státní společností CSSC (China State Shipbuilding Corp.). Pokroky v tzv. e-navigaci ve spojení s GPS díky novým typům radarů, radarových snímačů Synapsis a digitálního zpracovávání radarových signálů naznačily, že se otevírá éra robotických zautomatizovaných a dokonce autonomně řízených plavidel. Tuto cestu zaštítil nejvíce projekt EU Fraunhoferova institutu MUNIN, jehož zkratka vychází z počátečních písmen anglického názvu pro námořní autonomní plavbu pomocí inteligentních sítí. V současné době je jen pomocí zkapalnělého LNG poháněno na světě kolem 80 plavidel. Jejich prosazení nebrání technické problémy, ale počáteční vysoké investice do plnicích přečerpávacích kryogenních stanic v přístavech. U osobních lodí to, že bezpečnostní předpisy IMO požadují oddělené tankování, které plavbu zdržuje. Pionýrsky se prosadily jako Lodě roku 2014 dva LNG trajekty pod vlajkou norské Fjord Line – MS.Bergensfjord a MS.Stavangersfjord, nasazované ke spojení Dánska s Norskem na linkách do Bergenu, Stavangeru a Langesundu. Oba 170 m dlouhé 10palubové trajekty s 360 kabinami pro 1500 cestujících a 600 automobilů, nákladních vozidel nebo autokarů, jsou poháněny čtveřicí 12válcových plynových motorů Rolls-Royce B3540 s celkovým výkonem 20 MW. Spalují výhradně LNG. Ve srovnání s dieselovými motory vypouštějí o 92 % méně NOX, o 23 % méně CO2, o 98 % méně CO2 a ani stopy síry! V kryogenních tankovacích stanicích lodě naplní svoje nádrže až 550 m3 LNG s teplotou –162 °C, což vystačí na 5000 km dlouhou plavbu. Zatímco se rodí předpisy pro budování přístavních plnicích boxů, úspěšná norsko-německá klasifikační společnost DNV/GL představila podmínky pro použití LNG nebo metanolu i k pohonu velkých tankerů a kontejnerových lodí. Vzájemná jednání rejdařů na veletrhu ukázala: navzdory tomu, že tato ekologicky čistá plavidla budou asi o 30 % dražší než konvenční plavidla, během 6 let do roku 2020 se pohon LNG uplatní u tisíce tankerů a kontejnerových lodí. Náskok v jejich výrobě má Kawasaki s projektováním 308 m dlouhých kontejnerových lodí pro 9000 TEU s novou konstrukcí nízkotlakých chlazených nádrží na 7000 m3 LNG, což vystačí na 40 000 km. Používají dvoutaktní plynové motory s možností (v případě nutnosti) použít dieselové palivo. Samsung představil v Hamburku modely 14 největších tankerů třídy Q-max, které dodává rejdařství Qatar Gas Transport na přepravu zkapalnělého LNG. Plavidla s ohromující délkou 345 m a šířkou 53,8 m přepravují v nízkotlakých tepelně izolovaných nádržích 266 000 m3 tekutého LNG a jsou poháněna plynem, který se z nádrží odpařuje. Odborníky však více zaujal projekt 5 evropských o něco menších tankerů třídy VLEC, typu ECO STAR 85 K, které s povolením DNV/GL prezentovala německá společnost Hartmann Schiffahrts. Uplatňují totiž koncept tzv. Triality, zaměřený na co nejvyšší úspory energie a přepravovaného plynu. Tankery budou konečně zbaveny problémů s balastní vodní zátěží, která vyvolává znečištění vod. Celkem 230 m dlouhé ECO STARY s ponorem 12,3 m a patentovanou konstrukcí tří válcových nádrží pojmou až 85 000 m3 zkapalnělého etanu, odpařujícího se při –104 °C. Nový tvar trupů a rozložení do tří nádrží zbavují tankery všeobecné nutnosti vozit v kategorii VLCC až 100 000 t balastní vody, při jejíž vypouštění se ohrožují různé mořské ekosystémy přenosem živých organismů. Plavidla s koncepcí Triality dokážou odpařující se plyn z nádrží i zkapalnit, a snížit tak ztráty při transportu. DNV/GL stanovil také pravidla pro připravovanou kategorii tankerů LFL-Fuelled na přepravu metanolu, který se vyznačuje mimořádně nízkým bodem vzplanutí (+12 °C). Čtyři z nich pro švédské rejdařství Marinvest, vybavené dvoupalivovými motory MAN, vyrábí Hyunday v loděnicích Mipo. Klasifikační norsko-německá společnost DNV/GL se chlubila snad největší inovací příbřežní námořní dopravy, která by nejdříve v Norsku měla úsporností a šetrností k vodám i ovzduší vytlačit jak diesely poháněná plavidla, tak kamiony na silnicích. Robotická akumulátorová univerzální příbřežní nákladní loď ReVolt, představená ve verzi kontejnerové lodi s kapacitou 100 TEU zatím jen ve zmenšeném modelu 1 : 20, bude dlouhá 60 m, široká 14,5 m a poháněná výhradně elektřinou z li-iontových akumulátorů. Náboj akumulátorů s kapacitou 3 MW dává plavidlu akční rádius 180 km, nabíjení trvá 4 h. Konstrukce trupu je zcela nekonvenční. Kolmá příď i záď a plochá paluba bez jakýchkoliv nástaveb, zvyšují užitečný nákladní prostor do krajnosti. Pohon párem azipodů s vrtulemi 3 m pod zádí snižuje ponor. Kormidelnu zastává kabina s počítači a automatickou navigací, uplatňující všechny současné novinky námořní navigace (lidary, ECDIS, radar, senzorické hloubkoměry, kamery) a robotickými senzorovými systémy. Plavidlo bez lidské posádky bude z energetických i bezpečnostních důvodů pomalejší (místo obvyklých 8,7 uzlů jen 6 uzlů, tj. 12 km/h) a energeticky mnohem účinnější (60 % oproti dieselovému pohonu s 15 %). Po dokončení roku 2016 je budou testovat v norských pobřežních vodách a Norsko počítá, že by vytlačily z pobřežních silnic vzduch znečisťující kamionovou dopravu. To ovšem předpokládá i vybudování nových typů přístavů s robotickými jeřáby a manipulátory, a síť nabíjecích stanic. Podle některých návrhů se uvažuje rovněž o navigační a námořní bezpečnostní vzdušné síti stanic po způsobu dronů. V expozici Shellu nejvíce zaujal model těžební lodě Prelude, která bude jako pilotní projekt sloužit 25 let při těžbě a zkapalňování zemního plynu 250 km od západního pobřeží Austrálie. Půl kilometru dlouhé plavidlo otevírá novou třídu lodí FLNG výtlakem 600 000 t a 11krát překonává legendární Titanic. Zakotvená technologická loď bude čerpat plyn z hloubky 250 m, zkapalňovat, a tzv. kryogenickým ramenem distribuovat do tankerů LNG, pro které se stane zakotvenou přečerpávací stanicí. Vzhledem k rostoucímu zájmu o zemní plyn si druhou FLNG loď za astronomických 12 mld. dolarů v jihokorejské loděnici Samsung objednala Indie. O efektivní a bezpečné zásobování střední Evropy zkapalnělým LNG se chce postarat projekt LNG Masterplan RMD. Z rotterdamského a hamburského přístavu nebo z Černého moře by se zkapalnělý zemní plyn distribuoval říčními tankery do vnitrozemských terminálů, do Česka by se pak nejkratší cestou dostával autocisternami z rakouského Lince. Projektové studie již probíhají... Ing. Jan Tůma
