Uplynul více než rok od prvního ze série článků o plastech, zveřejněných v TT. Během tohoto období došlo ke změnám v přístupu výrobců primárních plastů ve všech celosvětově významných regionech. O některých aspektech těchto změn pojednává toto pokračování. Asociace Plastics Europe zveřejnila na své březnové tiskové konferenci výši světové produkce termoplastů v roce 2016. Ta dosáhla 280 mil. tun, z toho polyolefiny tvořily 155,1 mil. tun, tj. 55,4 %. Světová spotřeba plastů na hlavu a v jednotlivých regionech je patrná z tabulky. Pro představu uvádím, že v roce 2015 se v ČR spotřebovalo 1,15 mil. tun plastů, což znamenalo necelých 110 kg na obyvatele. Největší potenciál růstu je v Číně, kde současná spotřeba na hlavu dosahuje 36 kg, a v Indii (9 kg na hlavu). Podle údajů z plastikářské konference konané letos na konci února v Dillí došlo v Indii ke zvýšení spotřeby plastů z 8,3 mil. tun v roce 2010 na 13,4 mil. tun v roce 2015 a pro rok 2020 se prognózuje 22 mil. tun. Největší podíl na světové výrobě plastů v tunách měla v roce 2016 Asie s 49,5 % (samotná Čína 28,8 %), následovala Evropa s 18,6 % a Severní Amerika s 18,1 %. Americkým firmám navzdory Jestliže na loňském zasedání zemí G7 v Tokiu došlo ke shodě na ukončení podpory těžby a spotřebě fosilních paliv do roku 2025, letos se lídři zmíněných zemí v sicilské Taormině v otázce naplňování Pařížské dohody neshodli. Prezident Trump následně ohlásil odstoupení od dohody s tím, že je pro USA příliš nevýhodná. Přitom šéfové velkých amerických firem, včetně chemických, publikovali ve Wall Street Journal požadavek, aby prezident Trump Pařížskou dohodu nevypovídal. Již v listopadu 2012 zpracovala Mezinárodní energetická agentura 150stránkovou studii „Golden Rules for Golden Age of Gas“. Dne 22. 1. 2013 zaslala evropská chemická asociace CEFIC Evropské komisi žádost o podporu strategie těžby břidlicového plynu v Evropě. Žádost podpořila desetistránkovou studií o příznivých efektech břidlicového plynu, mimo jiné i jako levnějšího zdroje pro chemický průmysl – pro hnojiva, petrochemii a plasty. Argumentovala průměrnými cenami zemního plynu v roce 2012, kdy v USA byly čtyřikrát nižší, což se projevilo i na cenách etylenu, které byly 2,5krát nižší. Dalším argumentem bylo, že bez vlastního břidlicového plynu vzroste import plynu do roku 2040 o 80 % (jeho náhradou za uhlí by mohlo dojít k 50% snížení emisí CO2). Na tato doporučení však Evropská komise nereaguje. Místopředseda konzultantské firmy IHS Daniel Yergin loni na zasedání Evropské asociace pro petrochemii (EPCA) prohlásil, že břidlicová revoluce v USA je nejpozitivnější akt v petrochemii od roku 2008. Vytvoří se dva miliony pracovních příležitostí a podpoří se investice do produkce monomerů a plastů ve výši přes 130 miliard USD. Podle ACC (American Chemistry Council) se do roku 2030 zvýší hodnota exportu výrobků na bázi břidlicového plynu ze 60 miliard USD v roce 2014 na 128 miliard USD v roce 2030. Hodnota přebytku obchodu s těmito výrobky se zvýší z 19,5 miliardy USD v roce 2014 na 48,5 miliardy USD v roce 2030. Podle studie MarketsandMarkets má světová spotřeba polyolefinů do roku 2021 růst tempem 7,8 % ročně. Z celkové loňské spotřeby PE ve výši 92 mil. tun spotřebovala Čína 35 %, Severní Amerika 17 % a Evropa 15 %. V roce 2016 se ve světě vyrobilo téměř 150 mil. tun etylenu, z toho 45 % z nafty, 35 % z etanu, zbytek z uhlí a bioetanolu. Podle AT Kearney se průměrná cena etylenu z různých zdrojů pohybovala v posledním období (v USD/MT) následovně: z etanu ze Středního východu...........190 z etanu z USA (břidlicový plyn)........420 z uhlí z Číny..............................................400 z bioetanolu z Brazílie..........................900 z nafty z EU.............................................1000 Podle studie Fabrizia Galiého z www. icis.com přibudou ve světě letos nové kapacity na výrobu polyolefinů ve výši 11,8 mil. tun, z toho 3 mil. tun se týká PP. Jedná se o kapacity PE v rozsahu 500 000–1 000 000 tun/rok, v USA ve výši 3 mil. tun, v Číně 2,6 mil. tun, v Indii 2 mil. tun a na Středním východě 1,2 mil. tun. V Evropě letos nové kapacity s absolutním přírůstkem produkce nevzniknou. V USA vzniknou v druhé vlně investic do roku 2026 kapacity na výrobu PE ve výši 12 mil. tun. Čína posiluje soběstačnost Novým jednotkám PP s celkovou kapacitou 3 mil. tun bude dominovat čínská výroba olefinů z uhlí (CTO), olefinů z metanolu (MTO) a dehydrogenace propanu ve výši 2,7 mil. tun, zbývající množství připadá na Indii. Do roku 2020 plánuje Čína vytvořit prostřednictvím fúzí a akvizic 10 megaproducentů uhlí s minimální kapacitou 100 mil. tun. Cílem je uzavřít neefektivní doly a celkově snížit do roku 2020 těžbu o 200 mil. tun s přednostním využitím pro chemické účely. V rámci 13. pětiletého plánu (2015– 2020) si Čína vytyčila zvýšit soběstačnost v PE ze 49 na 62 % (v roce 2017 se očekává 68 %) a v PP ze 68 na 93 %. Většinu cílů pětiletek se Číně daří plnit, již dnes exportuje PVC a PET. V další pětiletce do roku 2025 plánuje dosáhnout plné soběstačnosti jak v PE, tak v PP. K tomu by mělo přispět i najíždění 10 krakovacích jednotek koncem pětiletky. Přes 60 % výrobních kapacit PP bude založených na propylenu z uhlí, 20 % na dehydrogenaci propanu a pouze 8 % na ropě. Očekává se konsolidace 60 současných výrobců PP. V příštím roce má proběhnout megafúze státních firem ChemChina a Sinochem s obratem 100 miliard USD. V Evropě se v oblasti polyolefinů neočekává významnější růst kapacit. V období 2008–2016 došlo k 6% růstu spotřeby, výroba však poklesla o 8 %. Největší růst spotřeby zaznamenal HDPE, a to o 17 %, přičemž výroba poklesla o 8 %. Nové jednotky v Litvínově a Bratislavě nahradí ty již zastaralé, produkce se ale zvýší jen nepatrně. Nepovolení těžby břidlicového plynu přimělo 5 výrobců polyolefinů k zajištění tohoto produktu dovozem z USA. Stagnaci v investicích se zřejmě pokusí řešit americká firma Dow, která na květnovém (posledním samostatném před fúzí s firmou DuPont) zasedání akcionářů vyhlásila přestavbu dvou nových kraků na etylen v Texasu na největší světovou kapacitu 2 mil. tun ročně. V Evropě plánuje vybudování kapacity 450 000 tun PE se zaměřením na výrobu trubek, fitingů a víček. Jedná se o jedinou větší jednotku plánovanou v Evropě. Sabic chystá výstavbu poloprovozní jednotky na inovovanou výrobu PP v Nizozemsku se zaměřením na pěnový PP. Levnější etylen V Severní Americe bude až do roku 2030 dominovat výroba levnějšího etylenu z břidlicového plynu – dosáhnout by měla až 75% podílu. Výstavba nových krakovacích jednotek a následných jednotek polyolefinů s vrcholem v období 2018–2019 povede k nadbytku těchto produktů a nutnosti uplatnit je na trzích mimo Severní Ameriku. Tato skutečnost vedla firmu Borealis k posunutí najetí PE jednotky o kapacitě 625 000 tun na rok 2021. Do roku 2020 plánuje zvýšit kompaunderskou kapacitu pro plněné typy PP pro automobily ze současných 10 000 tun o více než 30 000 tun. Při návštěvě prezidenta Trumpa v květnu v Saúdské Arábii byla podepsána smlouva mezi Exxonem a Sabicem o výstavbě krakovací jednotky etanu s kapacitou 1,8 mil. tun/rok a poté dalších dvou jednotek PE a jedné na výrobu monoetylenglykolu s termínem najetí v roce 2024. Kromě Číny se v Asii připravují další projekty. Jihokorejské LG Chem plánuje do roku 2019 zvýšení kapacity kraku o 1,27 mil. tun/rok na celkových 2,43 mil. tun/rok. Společný podnik jihokorejské firmy Hanwha s francouzským Totalem investuje do zvýšení kapacity krakovací jednotky propanu z břidlicového plynu. Indonéská firma Chandra Asri Petrochemical připravuje výstavbu kraku s kapacitou 1 mil. tun/rok etylenu. Probíhá výstavba 400 000 tun/rok jednotek PE. Země spotřebovává 3 mil. tun polyolefinů, z toho více než polovinu dováží. Stejně velkou jednotku PE s termínem najetí v roce 2019 staví malajsijská firma PRPC Polymers. Čínská petrochemická firma Mingyuan Holdings financuje výstavbu 1,8 mil. tun/rok jednotky metanolu z plynu a následně olefinů z metanolu s následnou výrobou PE a PP v Ománu. Francouzská firma Air Liquide financuje výstavbu rafinérie a následnou produkci 1,4 mil. tun/rok PE a PP taktéž v Ománu. Shell podepsal „letter of intent“ s Íránskou národní petrochemickou společností o spolupráci v těžbě a petrochemii. Írán plánuje zvýšení produkce petrochemických výrobků z 60 na 160 mil. tun/ /rok v roce 2025. Íránský prezident Rúhání slavnostně zahájil výrobu etylenu z etanu na dvou linkách o celkové kapacitě 2,2 mil. tun/rok a nové výrobny EPS o kapacitě 250 000 tun/rok. Francouzský Technip projektuje pro státní ropnou společnost (SOCAR) v Ázerbájdžánu jednotky na 610 000 tun etylenu, 120 000 tun propylenu a 650 000 tun PE. Kazachstánský státní petrochemický podnik připravuje investice do 500 000tunové jednotky PP. Plastpol 2017 bez zájmu českých firem Ve dnech 23.–26. května se v polských Kielcích konal již 21. ročník plastikářského veletrhu Plastpol 2017. Více než 800 vystavovatelů z 36 zemí představilo v 7 halách své inovace pro více než 18 500 expertů. Na pozvání Plastics Europe Poland jsem měl příležitost se jako zástupce České technologické platformy zúčastnit konference Perspektivy – Inovace – Výzvy a následné tiskové konference a vlastního veletrhu. Jedná se o největší plastikářskou akci ve střední Evropě. O to překvapivější byla neúčast největších polských výrobců polyolefinů – Lyondfell/Bassell, který patří do skupiny PKN Orlen, a Synthos Dwory, vyrábějící PS hmoty. Alespoň nepřímo byly tyto firmy zastoupeny svými distribučními partnery. Za ČR se zúčastnila pouze firma D Plast ze Zlína, která představila své hlavní komodity z kompaudování granulátu z PVC a termoplastických elastomerů. Značnou část vystavovatelů tvořili výrobci strojů a zařízení, včetně robotů. Centrální výstavní hala byla obsazena výrobci, kompaundéry a distributory plastů. S ambicí zařadit se mezi 5 nejziskovějších rafinerií v Evropě a být lídrem ve střední a východní Evropě v PE se prezentovala maďarská firma MOL. Do roku 2030 plánuje investovat v pětiletých cyklech vždy 1,5 miliardy USD a zvýšit svůj podíl na středoevropském trhu ze současných 20 na 30 %. Produkuje 880 000 tun etylenu a 520 000 tun propylenu. V segmentu polyolefinů klade důraz na jejich aplikace v automobilovém průmyslu. Německý kompaundér a distributor inženýrských plastů – firma TER Plastics Polymer Group se sídlem v Herne a s pobočkami v USA a Číně – prezentovala širokou škálu modifikovaných inženýrských polymerů se speciálními vlastnostmi s využitím produktů 20 významných výrobců inženýrských plastů. Jedním z nich je firma Solvay, která vyvinula celoplastový čtyřválcový motor Polimotor 2 o výkonu 440 PS, který váží jen 65 kg, tj. o 40 kg méně než stejně výkonný motor z lehkých kovů. Aplikovány byly Avaspire PAEK, Amodel PPA, Ketaspire PEEK, Radel PPSU, Ryton PPS, Torlon PAI, Tecnoflon FKM, některé plněné až ze 40 % skelnými vlákny (podrobnosti na www.K-magazin.eu/index. php/2016/10/25/motor-aus-kunststoff ). Z vystoupení Kazimierze Borkowského, ředitele Plastics Europe Poland, na tiskové konferenci v Kielcích vyplývá, že výroba polymerů v Polsku v loňském roce dosáhla výše 2,9 mil. tun, tj. nárůstu o 3,0 % oproti roku 2015. Zpracování plastů a elastomerů zaznamenalo růst o 6,9 %. Domácí produkce nestačí zásobovat zpracovatele, a tak má Polsko v primárních plastech negativní bilanci téměř 1 mil. tun. Bilance export-import hotových polymerních výrobků je negativní pouze o 74 000 tun. Spotřebou plastů na hlavu ve výši 75 kg zaostává Polsko za průměrem EU i ČR. Z větších investičních akcí jmenuji: Instalací metatezy by měl PKN Orlen zvýšit v roce 2018 produkci propylenu a následně PP o 100 000 tun. Ve schvalování je záměr dehydrogenace 400 000 tun propanu v Policach s plánovaným najetím v roce 2019. Skupiny Azoty a Tauron podepsaly dohodu o záměru výstavby zplyňování uhlí pro chemické účely v hodnotě investice 400–600 mil. eur. Již dříve jsem uvedl, že Synthos Dwory se stal akvizicí tří výrobních jednotek EPS v Nizozemsku a Francii evropským lídrem v této komoditě. O vývoji v dalších oblastech výroby a zpracování plastů příště. Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR