K vládnímu návrhu novely byly na jednání sněmovního výboru pro životní prostředí předloženy dva pozměňovací návrhy. Návrh poslance Jana Zahradníka doplňuje požadavky na hustotu sběrné sítě v systému zpětného odběru a upravuje způsob kontroly refundací u elektrozařízení, která jsou vyvezena mimo území ČR. Ministerstvo životního prostředí ČR navrhlo drobnou úpravu, aby se povinnost zavést dostatečně dostupnou sběrnou síť vztahovala jen na výrobce elektrozařízení určených do domácností. Další pozměňovací návrh (poslance Okleštěka) zavádí od roku 2015 pro obce povinnost zajišťovat tříděný sběr papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Od roku 2023 pak zakazuje ukládat na skládky recyklovatelné a využitelné odpady a zejména neupravený směsný komunální odpad. Tomuto zákazu by mělo předcházet postupné navýšení poplatků za skládkování těchto odpadů: od roku 2015 na 600 Kč a v roce 2020 až na 1000 Kč. MŽP po konzultacích s poslancem návrh doplnilo o snížení poplatku za ukládání odpadů na skládku u nebezpečných odpadů a úpravu problematiky technického zabezpečení skládky. Povinnost zajišťovat od roku 2015 oddělený sběr papíru, plastů, skla a kovů vyplývá z rámcové směrnice o odpadech. Přestože většina obcí oddělený sběr zajišťuje, je nezbytné rozšířit ho o kovy a stanovit oddělený sběr jako zákonnou povinnost. MŽP obdobný návrh zpracovávalo do připravované vládní novely zákona o odpadech. Tento pozměňovací návrh vyhodnotilo jako akceptovatelný. Směrnice o skládkách odpadů stanovuje ČR povinnost snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) ukládaných na skládky. V roce 2013 mělo být uloženo na skládky 50 % BRKO. V roce 2020 má jít pouze o 35 % (oproti produkci za rok 1995). Zatím nejsou dostupná konečná data plnění. Z předběžných údajů vyplývá, že cíl pro rok 2013 pravděpodobně splněn nebyl. Aby se Česká republika vyhnula sankcím ze strany EK, bude muset prokázat, že učinila potřebné kroky k nápravě. V krátkodobém horizontu neexistuje jiné opatření, než zavést oddělený sběr biologicky rozložitelných odpadů a zvýšit poplatek za ukládání na skládku u směsného komunálního odpadu, který je z poloviny tvořen biologicky rozložitelnou složkou. V dlouhodobém horizontu je pak řešením úplný zákaz skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu. Dalším důležitým cílem v evropském odpadovém hospodářství je dosáhnout 50% recyklace komunálních odpadů. Momentálně lze plnění tohoto cíle posuzovat také pouze ve vztahu k recyklaci komunálních odpadů v podobě papíru, plastů, skla a kovů. Při tomto způsobu posouzení se ČR ke splnění cíle blíží. Ve druhé polovině loňského roku však EK avizovala snahu přezkoumat dosavadní cíle v odpadovém hospodářství. Z výsledků veřejné konzultace vyplývá, že nejpravděpodobnější variantou zpřísnění bude povinnost posuzovat tento cíl pouze ve vztahu k veškerému komunálnímu odpadu. To pro nás znamená povinnost výrazně zvýšit míru recyklace komunálních odpadů do roku 2020 ze současných přibližně 30 % o dalších 20 %. VÝSTUPY PRACOVNÍCH SKUPIN K ODPADOVÉ LEGISLATIVĚ S ohledem na reakci některých zájmových skupin a sdružení je třeba upozornit, že zvyšovat poplatky za ukládání odpadů na skládky není žádná novinka. MŽP o něm diskutuje několik posledních let. Poslanecký návrh v konkrétních otázkách v podstatě respektuje dosavadní výstupy z pracovních skupin k novému zákonu o odpadech. Pracovní skupina posoudila tři návrhy ministerstva na způsob zavedení zákazu skládkování. Naprostá většina subjektů zúčastněných na pracovní skupině podpořila variantu konkrétního výčtu odpadů, které bude zakázáno ukládat na skládku. Návrh zakázat skládkování vybraných recyklovatelných a využitelných odpadů k roku 2023 je mírně ambicióznější oproti návrhu pro rok 2025, jenž vyplynul z jednání pracovních skupin. Otázka konkrétní výše poplatku za ukládání odpadů na skládku nebyla dosud na pracovních skupinách dořešena. Předkládané zvýšení poplatku je mnohem mírnější než všechny dosavadní návrhy. Pozměňovací návrh zároveň dodržuje strukturu poplatku obsaženou v aktuální verzi věcného záměru a zároveň akceptovanou naprostou většinou členů pracovní skupiny. Díky navrženému rozvrstvení poplatku dopadá jeho hlavní zvýšení pouze na recyklovatelné a využitelné odpady, a nedochází tak k většímu finančnímu zatížení u odpadů. Nejedná se proto o plošné zvýšení poplatků za skládkování. SNÍŽENÍ POPLATKU ZA SKLÁDKOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ V poslaneckém návrhu je zohledněna i snaha výrazně snížit poplatek za ukládání nebezpečných odpadů na skládky. S celkovou výší 6200 Kč nyní několikanásobně převyšuje obdobný poplatek v ostatních státech EU. To znamená zátěž pro český průmysl, ale i snahy obcházet výběr tohoto poplatku. Nyní se na skládky ukládá většina nebezpečných odpadů bez poplatku. To opakovaně kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad. Poslanecký pozměňovací návrh snižuje poplatek u nebezpečných odpadů na 2600 Kč a zpřísňuje podmínky pro jeho hrazení. MŽP vyhodnotilo poslanecký pozměňovací návrh k nakládání s odpady jako akceptovatelný. /zm/