Sněmovna Parlamentu ČR posuzovala počátkem září novelu zákona o ochraně ovzduší. Za účasti 178 poslanců a poslankyň ji podpořila. Konkrétně: pro citovanou novelu zvedlo ruku 115 z nich, zejména koaličních. Naopak proti bylo 48 opozičních legislativců z lavic ODS, TOP 09, Úsvitu a (kupodivu) i několik zákonodárců z KDU-ČSL. Podle odpůrců je varovným momentem obava, že by úředníci kontrolující kvalitu ovzduší v městech a obcích získali kompetence navštěvovat domácnosti a kontrolovat, zda nespalují odpady. Podle pravicové opozice: v ČR by tím došlo k prolomení domovní svobody a principu nedotknutelnosti obydlí. Někteří legislativci začali dokonce zkoumat, zda by inkriminovanou novelou nedošlo k porušení Ústavy ČR. PARADOXNÍ SITUACE Tak, či onak: stát se (za účinného přispění EU) po létech rozpačitého přešlapování konečně rozhodl pokročit v ekologizaci nejenom velkovýroby energie a tepla, ale i na úrovni domácnosti. Mediálně vděčným nástrojem se stalo rozhodnutí týchž poslanců zakázat provozování ekologicky již neakceptovatelné otopné techniky a vyčlenit miliardové dotace na pořízení nových kotlů. Zájem o něj byl a je velký. Samozřejmě, neméně velká je i vlna kritiky, proč vláda, resp. resortní ministerstva, dotačně podporují „výměnu velkého uhelného smradu za menší“, resp. další exploataci fosilních paliv (hlavně uhlí a plynu), namísto aby se těžiště podpor nekompromisně soustředilo na jejich bezodkladnou záměnu za ekologicky přijatelnější alternativy, zejména na intenzivnější spalování biopaliv a na masové rozšíření tepelných čerpadel. Pokud už stát předal štědré dotace části populace na nové fosilní otopné zdroje, je logické, že si s péčí řádného hospodáře přeje dohlédnout, zda a jak se využívají. A těžko jej kritizovat, že chce vstoupit do poslední (leč nezbytné) „bitvy“ s těmi, kdož hodlají přísnější ekologickou legislativu ignorovat, nadále provozovat nevyhovující vysokoemisní topeniště a ještě v nich spalovat odpad všeho druhu. NIKDO NESTO JÍ O POMSTU A „PŘE PADOVKY “ Jsme lidé se všemi charakterovými přednostmi i rezervami. Jako leckterý jiný administrativní nástroj i vzpomenutá novela by se (za jistých podmínek a v jistých situacích) mohla stát nikoliv nástrojem ekologizace ovzduší nad našimi zimními obcemi a městy, ale i instrumentem šikany z rukou a myslí na sebe rozzlobených sousedů. Aby inspektoři vstoupili do kotelny domu, nemělo by postačovat jednorázové „udání“ či mstivé „žalobníčkování“ na jakýkoliv kouř stoupající ze sousedova komína. Kontroloři budou moci ověřit reálný stav topeniště i používaného paliva až při opakovaném podezření, že majitel bytu (domu) spaluje zdraví ohrožující nebezpečné látky. A nebude se tak dít bezprostředně: majitel už nevyhovujícího kotle, příp. nezodpovědný topič s odpady, musí být nejdříve vyzván k nápravě. Písemně. Pokud ji řádně a doložitelně nezjedná, teprve pak bude moci přijít revizor. A výše sankce? Pokud hříšník vytápějící své obydlí neekologicky kontrolu neumožní, mohl by být sankcionován pokutou až 50 000 Kč. Obavy některých opozičních legislativců z narušení domovní (a dokonce osobní) svobody občanů, z porušení ústavy, z úřednických výpadů proti „integritě domovů“, z „byrokratického diktátu tuzemských zastánců Bruselu“ apod. jsou liché. Nejenom z titulu poměrně složitého administrativního postupu, ale i dnes již existující techniky pro přesné měření a dokumentaci zplodin v ovzduší. Spíše je na místě úvaha o správném načasování průběhu legislativního procesu okolo dotyčné novely v Parlamentě a nejnověji v Senátu. Krátce před říjnovými volbami dobře posloužila ke kritice jak vládní koalice, tak krajských orgánů. Na stolech zákonodárců i prezidenta republiky už mohla ležet podstatně dříve a dříve mohla i platit. Nyní (pokud s ní budou senátoři a prezident souhlasit) může vstoupit v platnost nejdříve po 1. 1. 2017, tedy v půlce letošní topné sezony. BUDE ROZHODOVAT ÚSTAVNÍ SOUD ? Opoziční politici (hlavně z řad ODS a TOP 09) se svými výhradami vůči novele netajili. Nevyloučili ani odvolání k nejvyšší soudní stolici v zemi. Pokud slovo dodrží, bude zajímavé sledovat, s jakým zdůvodněním to učiní: kvůli posouzení eventuálního ohrožení domovní a občanské svobody? Kdo potom požádá muže a ženy v talárech o posouzení společenské nebezpečnosti topení z řad některých občanů? Všichni chceme žít (logicky) zdravě. Aby se tak dělo, o to se musí postarat stát. Právně i organizačně. Novela zákona o ochraně ovzduší (přes některé její věcné rezervy) k tomu směřuje. Že se nebude líbit hrstce nezodpovědných jedinců, kteří nehodlají nic měnit na svých dosavadních otopných zvyklostech a na zastaralém technickém vybavení, je nabíledni. Politici by se však měli postavit za většinu občanů, kteří se chovají k sobě i k ostatním spoluobčanům zodpovědně. /kar/
