Větší sumy peněz z poplatků za těžbu uhlí by mohl od 1. ledna 2017 získávat stát. Pokud ovšem příslušná novela, kterou schválila Sněmovna, úspěšně absolvuje projednávání také na půdě Senátu ČR a posléze ji podepíše prezident. Konkrétně: podíl státu na inkasu poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí by vzrostl (na 67 %) a naopak podíl obcí poklesl (z nynějších 75 na 33 %). Změn by měl doznat rovněž způsob výpočtu úhrady firem za vytěžené nerosty. Bude vyšší a do státní pokladny by mělo přibýt o 427 mil. Kč více než v roce 2013. Podle koaličního kabinetu na příjmy rozpočtů obcí má mít zvýšení plateb neutrální dopad. Z účetního a organizačního hlediska: poplatek za vytěžené nerosty by už neměl stanovovat zákon, ale vládní nařízení. Dotyčný poplatek by se vypočítával jako součin množství vytěženého nerostu a exaktní sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Mimoto: novela kalkuluje se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou, a to na 1000 Kč na 1 ha plochy ročně. Tyto příjmy by měly připadnout v plném rozsahu obcím. Ve finančním vyjádření: namísto současných 14 mil. Kč by mohly počítat až se 100 mil. Kč ročně. Z pohledu těžebních firem je důležitý návrh hospodářského výboru na pětiletou fixaci poplatků, které tyto subjekty hradí za vytěžené nerosty, mj. i za uhlí. Vlády by je během tohoto období nemohly zvyšovat a firmy by získaly větší jistotu při rozvahách o svých dalších podnikatelských záměrech. /kar/