Nové reaktory v Německu už po roce 2020?

Sousední Německo bude potřebovat už ve 20. letech tohoto století nové jaderné elektrárny. Nic na tom nezmění ani případné uzavření všech atomových bloků, na němž se před 8 lety dohodla vláda sociální demokracie a Zelených s představiteli energetických společností. Stále častěji doporučované prodloužení provozu zbývajících 17 německých reaktorů vytvoří dostatečný časový prostor pro přípravu výstavby nových, moderních jaderných zdrojů, tvrdí v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung šéf Německého atomového fóra Walter Hohlefelder. „Obrat veřejného mínění ve prospěch atomové energie není naší zásluhou. Způsobily ho objektivní okolnosti, především naléhavá potřeba ochrany klimatu a dramatický vzestup cen ropy a zemního plynu. Jistě, dražší jsou i další suroviny včetně uranu. Jenže tento kov se na výrobní ceně elektřiny podílí 5 procenty, takže zdražení se na ní prakticky neprojeví. U uhelných, plynových a dalších zdrojů je tomu zcela jinak,“ připomíná Hohlefelder. Bezemisní jaderná energetika znamená v celosvětovém měřítku nevypuštění plných 2,5 mld. t CO2 ročně. Jen v Německu díky ní nevzniknou a nevypustí se do ovzduší skleníkové plyny v množství, které produkuje tamní silniční doprava, dodává Hohlefelder. Řeší se i často zmiňovaný problém úložiště radioaktivních odpadů. Buduje se v někdejším železnorudném dole Konrad nedaleko dolnosaského Braunschweigu. První slabě a středně aktivní do něj přijde v roce 2013 a celkem v něm skončí 90 procent veškerých německých atomových odpadů. Konečné úložiště vysoce radioaktivních odpadů, tedy zejména paliva použitého v jaderných elektrárnách, by mohlo vzniknout v Gorlebenu jihovýchodně od Hamburku, kam se dnes sváží do celoněmeckého meziskladu. Desetileté moratorium na průzkumné práce vyprší přespříští rok a projekt může podle Hohlefeldera pokračovat. Připouští, že stoprocentní bezpečnost provozu, ostatně jako v žádném jiném oboru lidské činnosti, nelze ani v jaderné energetice nikdy zaručit. „Německé atomové elektrárny patří k nejbezpečnějším ve světě. Zbývá jen tak malé riziko, jež prakticky vylučuje větší poruchu, nemluvě už o havárii. Poněkud jiná situace by mohla vzniknout v některých rozvíjejících se zemích, které se chystají budovat jaderné elektrárny. Bezpečnost provozu musí stát vždy a všude na prvním místě,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung.