Nově, nověji až nejnověji

Snad žádné jiné průmyslové odvětví v naší zemi neprošlo tolika názorovými kotrmelci, jako energetika. Původně navržena pro kuponovou privatizaci, poté rozparcelována na díly, jež měly být prodány aby soutěžily, pak náhlé procitnutí a rozdělení trhu jen mezi dva největší hráče. Privatizace, liberalizace, reorganizace, vše pod praporem konkurenčního prostředí a levných až nejlevnějších cen. A také ukázka strategicky ekonomického uvažování politiků té doby. S tím souvisí privatizace zásob fosilních poliv a těžby, podpis dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu v systému pevné platby bez ohledu na odběr, nevyjasněnost budoucnosti výroby a zásobování teplem. Výsledkem jsou ceny, jež se blíží nebo převyšují ceny v Německu, což dramaticky znevýhodňuje naše občany a velké odběratele, jejichž platy jsou o 70 % nižší. Energetici, kteří prošli, a někteří aktivně, všemi fázemi změn včetně lokajských kabátů ve službách politiků, zdědili přitom na svoji dobu silný a perfektně sestavený systém elektroenergetiky s nadprodukcí. Dnes to dospělo tam, kam to dojít, díky absolutní bezkoncepčnosti, muselo. Co bude dál, nikdo neví. Dostavba Temelína má být vysvobozením. I když se Evropa vydává cestou úspor za každou cenu, my půjdeme zřejmě směrem opačným, neb to není rozhodnutí rozumu a peněz, ale politiky. A ta je lidumilná a společensky prospěšná jen výjimečně. Naše regulátorka trhu už také poznala, že energetiky a politiky nelze ukočírovat. Navíc se zdá, že temelínská karta bude berličkou zkrachovalých politiků obnovit svoji image i za cenu politického ovlivnění tendru. Praha zažila první a zatím největší lobbystickou show zorganizovanou českým státníkem ve prospěch zahraničního uchazeče a vybraného českého podniku! Od 1. prosince máme také novou Radu vlády pro výzkum vývoj a inovace. Předsedá ji opět premiér. Byť je jasnější než milion sluncí, že tento systém řízení českého guláše namíchaného z vědy, aplikovaného výzkumu a skryté podpory průmyslu se neosvědčil, další Rada to má napravit. Zahraniční audit našeho systému VaV, který si nechala vláda za miliony vypracovat, jasně konstatoval, že takové Radě prostě schází výkonné páky a není propojena se systémem. Audit stranou, politici chtějí mít všechno, i to čemu nerozumí, pod kontrolou, jak svého času řekl Topolánek, „já si tu Radu pohlídám, na to nepotřebuji žádný aparát.“ Nepohlídal. Celý ten humbuk kolem „výtěžnosti“ vědy má jediný výsledek. Že se akademická sféra sama naučila prodávat své výsledky a veřejnost chápe, že máme pořád dosti vzdělaných lidí, kteří vědí, o co ve světové vědě jde. A mají výsledky. Ale jinak náš systém nabouraného školství, od učňovského po vysokoškolské prostě fungovat nemůže, protože připomíná Škodu 1000 MB na startu Le Mans. I když poskytujeme vzdělání pro mladé lidi v dobré úrovni, využijí ji v našich krajích jen omezeně. A to je strašný politický zločin. Tato země svůj průmysl soustředěně nerozvíjí. Je-li však pravdou, co říkal v Hyde Parku na ČT24 poslední listopadový den Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků, ale především jeden z náměstků ministra průmyslu a obchodu MUDr. Martin Kuba, že existuje plán nového ministra na oživení značek Poldi, ČKD a dokonce Zetor (!), byl by to počin opravdu hodný anesteziologa. Vzkřísit po těžké operaci, jíž se říká privatizace českého průmyslu, tak těžce nemocného pacienta k životu, by byl hotový zázrak medicíny. Václav Klaus poznamenal nedávno na otázku po profesionalitě ministra MPO, že to musíme chápat jen jako funkci politickou, i když jemu, coby ministru financí, pomohlo, že věděl, co jaká číslička znamenají, ale z plánu na oživení kdys slavných značek nebude mít asi velkou radost. To, že vlastně opouštíme řízení země dle odborného hlediska a zcela preferujeme stranický klíč. V+W by nám zazpívali:„ my už nejsme lidi, my jsme jen partaje...“ Osvědčil se tento systém za posledních 50 let? Nicméně, klid, podle slov státní zástupkyně ze severních Čech, rovněž pozvané do Hyde Parku, vlastně od dneška, od výročí kuponové privatizace, běží už promlčecí lhůta 20 let, vše se těžko dokazuje a s léty klesá i výše postihu. Mnoho lidí bude konečně klidně spát. Nejnověji vidíme - konečně i některým politikům a ekonomům došlo, že podkopávat samotný princip fungování EU a její měny EUR není zrovna ten nejlepší nápad, i když ještě nedávno se naší silné ekonomiky žádná krize nemohla ani dotknout. Ouha, najednou je to asi jako s energetickou soustavou. Je s Evropou propojená a díky tomu existuje a je výdělečná. Bez té výrobní rezervy, vybudované generací Miroslava Kubína a jeho kolegů, by dnešní manažeři energetiky asi šlapali leda rotoped napojený na žárovku, aby si posvítili na své účty. Bez společné Evropy, a se zbytky našeho průmyslu, se stáváme jen osamocenými figurkami, asi jako vojáčci ve skládačce Lego Hrad a jeho strážci (1500 Kč, přes E-shop i levnější). Jan Baltus