ISO 9001 a ISO 14001 jsou mezinárodně uznávané normy, které stanovují zásady pro systémy managementu kvality a životního prostředí. Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) v roce 2015 zpracovala jejich rozsáhlou revizi. Revize zahrnuje řadu významných změn jak pro organizace, které nyní mají tyto systémy zavedeny, tak pro ty, které plánují jejich rozvoj nebo počáteční zavedení. O konkrétních úpravách obou norem jsme se bavili s Ing. Evou Kolářovou, projektovou specialistkou Divize Management Services, TÜV SÜD Czech. Proč došlo k revizi norem ISO 9001 a 14001? Přestože požadavkem mezinárodní organizace ISO je, aby všechny normy byly jednou za 5 let revidovány, tentokrát byly hlavním důvodem revize norem změny v podnikatelském a společenském prostředí. Došlo také ke změně vnímání přínosu těchto norem. Cílem bylo reagovat na změnu ekonomického prostředí a reflektovat zkušenosti z dlouholeté aplikace stávajících verzí. Budou obě verze norem platit současně? Je možné si zvolit vyhovující variantu? V září 2015 vyšly obě nejvýznamnější normy pro systémy managementu. Jejich vydáním začalo běžet tříleté přechodné období, po kterém přestanou platit všechny certifikáty vydané podle předešlých verzí norem. Stávající certifikace může být upgradována/ aktualizována kdykoliv v průběhu tří let přechodového období, ne však později než k 15. září 2018, kdy toto přechodové období končí a certifikace dle předchozí verze již nebude platná. Jaké jsou hlavní změny novelizace norem z roku 2015? Do obou revidovaných norem se promítají hlavní společné změny. Přílohou SL (Annex SL) je zavedena jednotná struktura norem. Nově je zaveden požadavek na vyhledávání a řešení rizik a příležitostí. Jedná se o nový koncept, který posiluje preventivní opatření. Je představen v části normy „plánování“. To vyžaduje, aby organizace zjišťovala, prováděla, řešila a přijímala opatření pro identifikaci rizik a příležitostí, které plynou z jejího podnikání. Na nejvýznamnější rizika si musí společnosti nastavit plány zvládání rizik, což znamená eliminaci, případně snížení těchto rizik. Tato část je nejobtížnější, ale zároveň nejpřínosnější ve změnách nového systému. Co dále normy obsahují? Normy obsahují méně předepsaných požadavků, umožňují snadnější zavedení systému i v oblasti služeb. Je kladen menší důraz na dokumentaci. Nové normy ISO 9001 a ISO 14001 již vysloveně nepožadují vytvoření a udržování příručky kvality, jak tomu bylo v předchozí verzi. Zároveň je nutno říct, že revize a aktualizace stávajících příruček kvality do formy příruček či manuálů pro použití systému určitě nebude na škodu. Na druhou stranu je kladen větší důraz na procesní přístup, je posílen význam cyklu PDCA. Taktéž je kladen větší důraz na kontext organizace a zainteresované strany. Nově je zaveden požadavek na vedení (leadership) namísto direktivního řízení. Existují nějaké metodologické rozdíly mezi normami ISO 9001 a ISO 14001? ISO 14001 obsahuje specifické nové nebo rozšířené požadavky týkající se zaměření této normy. Environmentální politika musí obsahovat závazek k „ochraně životního prostředí“, což zahrnuje „prevenci znečištění“ a „ostatní“ závazky, jako je udržitelné využívání zdrojů, ochrana biodiverzity a ekosystémů. Vrcholový management musí zajistit, aby politika životního prostředí a environmentální cíle byly v souladu s celkovou podnikatelskou strategií a veškeré důsledky byly zahrnuty do strategického řízení organizace. Klíčový důraz je kladen na zlepšení výkonnosti spojené s řízením environmentálních aspektů. Organizace sama rozhoduje o kritériích pro hodnocení svého vlivu na životní prostředí. Organizace bude muset rozšířit vlastní kontrolu o vliv svého dopadu na životní prostředí a zároveň brát v úvahu hledisko životního cyklu produktů a služeb. Důležité je, že environmentání systémy jsou začleněny do celkových obchodních procesů organizace a nejsou samostatnými oddělenými částmi/systémy. Co si máme představit pod pojmem kontext organizace a zainteresované strany? Jedná se o celkové vnímání podniku v širším strategickém chápání, v tzv. kontextu. Je třeba zahrnout vnější i vnitřní faktory z okolí firmy se zvážením okolností, které mají zásadní vliv na směřování firmy a její strategické záměry. Cílem je identifikace a uchopení veškerých rizik a příležitostí organizace. Do vnitřních faktorů by se mohla zahrnout např. kultura a schopnosti organizace. Do vnějších faktorů by se mohly zahrnout v případě ISO 14001 dopady ze změny klimatu, dostupnosti přírodních zdrojů atd. V případě ISO 9001 například obchodní rizika. Management se nemá zaměřovat již jen na očekávání zákazníků, ale také na další „zainteresované strany“, které hrají roli v rozvoji firmy a zároveň mají svá očekávání – zaměstnanci, dodavatelé, vlastníci, akcionáři, banky, obec, stát, nadace. Co je tedy dobré udělat, když se rozhodneme pro novou verzi norem? Rozsah provedených změn v rámci přechodu organizací na nové normy ISO 9001:2015 a ISO 14001:2015 závisí na stavu stávajícího systému managementu organizace. Pokud má společnost již zavedený systém řízení dle ISO 9001 nebo ISO 14001, je dobré se informovat přímo u svého certifikačního orgánu na možnosti přechodu na novou verzi normy. Pro upgrade na novou verzi mají společnosti tříleté přechodné období. S ohledem na poměrně dlouhou dobu stanovenou na přechod na novou normu mají firmy na zavedení změn a nových požadavků relativně dost času. Přesto by se organizace měly se změnami detailně seznámit co nejdříve. Optimální je systém managementu kvality aktualizovat tak, aby bylo možné přejít na novou normu při recertifikačním auditu, nebo i v průběhu certifikačního cyklu v rámci dozorových auditů. Rozhodně by však organizace neměly nechávat aktualizaci systému až na samý konec přechodného období. /f/
