Družice MARS EXPRES obíhající
planetu Mars pomohla
upřesnit poznatky o této planetě.
Přístroj OMEGA našel důkazy
o přítomnosti vody zhruba před
4 miliardami roků. Vytratila se
během 500 000 let. Byly identifikovány
jíly, jež se formovaly ve
stejné době jako nejstarší horniny
na Marsu. V následujícím období,
tedy zhruba před 3,5 miliardami
roků, dominovaly na planetě sulfáty
vzniklé v kyselém přírodním
prostředí. Posléze, v období které
trvá dosud, na planetě začaly vznikat
oxidy železa, které dávají Marsu
charakteristické červené zbarvení.
Sondy Expresu také prokázaly vodní
erozi na povrchu. Zda působila
voda na povrchu přechodně, nebo se
dosud vyskytuje, zůstává otevřenou
otázkou.
Během jednoho roku pozorování
Marsu z oběžné dráhy družice zmapovala
90 % povrchu¨a ve spolupráci
s vozítkem Mars Rover zkoumala
specifické oblasti Terra Meridiani.
Mars Rover potvrdil výskyt jílů
fylosilikátového typu v oblastech
identifikovaných přístrojem OMEGA
z družice. Jíly vznikaly před 4,5
až 4,2 miliardami roků. Tedy krátce
po zformování planety. Vědci se
domnívají, že tehdy bylo na planetě
teplo a vlhko, takže by to teoreticky
umožňovalo život primitivních
organismů. V dalším sirnatém období
před 4,2 až 3,8 miliardami roků
bylo sucho a probíhala intenzivní
vulkanická aktivita, která změnila
podnebí planety. Vulkány vyvrhovaly
do atmosféry velké objemy sirníků,
které reagovaly se zbytky vody
v atmosféře. Pak ve formě kyselých
dešťů reagovaly s horninami.
Vytvořily sirnaté sloučeniny, jejichž
výskyt je pro toto druhé období na
Marsu charakteristický. Třetí období,
začínající před 3,5 až 3,8 miliardami
let, trvá dosud. Vzhledem
k délce období je tato éra pro geology
nejméně zajímavá, protože horniny
již silně zvětraly.
Profesor Jean-Pierre Bibring
z Institutu vesmírné astrofyziky
ve francouzském Orsay, má pro
vznik jílů na Marsu méně vzrušující
vysvětlení. Hydrotermální aktivity
pod povrchem planety, dopady
asteroidů obsahujících vodu, a také
přirozené ochlazování planety, to
vše by mohlo napomáhat vzniku
jílů pod povrchem. Tento výklad
podstatně snižuje pravděpodobnost
vzniku a existence života na Marsu.
Ovšem, pokud byly jíly formovány
biochemickými procesy, pak budou
oblasti s jíly vynikajícími místy pro
budoucí výzkum, protože marťanský
chlad mohl konzervovat biologické
molekuly do současnosti, míní
profesor Bibring. Nicméně, otázka
vědců i romantiků, zda je na Marsu
život, zůstává nezodpovězena.
