Ani kdyby se už letos rozhodlo
o výstavbě jaderných bloků
v Temelíně, hrozící problémy
naší energetiky se jen tím zdaleka
nevyřeší. Do provozu by se
totiž uváděly po roce 2020, kdy
může podle prognóz společnosti
ČEZ scházet na českém trhu především
v důsledku odstavování
dosluhujících uhelných elektráren
až 70 mld. kWh elektřiny. To
je téměř stejné množství, jaké se
vyrábí dnes. V té době však bude
mít Jaderná elektrárna Dukovany
za sebou 40 let provozu, o 10
více, než na kolik se projektovala.
Může se tedy stát, že nové
temelínské reaktory fakticky jen
nahradí odstavované dukovanské.
Případné prodloužení jejího
provozu – ředitel Zdeněk Linhart
počítá až se 60 roky – tak hrozbu
nedostatku proudu pouze zmírní.
Evropské země plánují postavit do
roku 2020 nejméně 95 jaderných bloků.
„Budou mít vůbec výrobci nejpoužívanějších
tlakovodních reaktorů,
americký Westinghouse, francouzská
Areva a ruský Atomstrojexport,
dostatečné kapacity?“ upozornil na
první riziko nynější renesance jaderné
energetiky Aleš John, náměstek
ředitele divize Výroba elektrárenské
společnosti ČEZ. Na únorové
pražské výroční konferenci Evropské
nukleární společnosti věnované
informování veřejnosti o jaderné
energetice (PIME) zmínil i neméně
závažné další:
„Masivní výstavba jaderných bloků
ve světě zahájená v 50. letech o tři
desetiletí později skončila. Od té doby
zájem studovat jaderné obory klesá.
Chybí celá jedna generace odborníků
a je otázka, komu odcházející předají
své zkušenost.“
