Nová výzva: cesta k asteroidům Mladý český architekt Tomáš Rousek navrhuje v NASA design kosmické lodi

Člověk musí během dvou set let obydlit kosmicky prostor, pokud chce přežít, uvedl nedávno proslulý britský astrofyzik Stephen Hawking na internetové platformě Big think. Důvody jsou dva. Jednak stále přibývá na Zemi více a více lidí a jednak se krátí zdroje surovin. Citelná rána výzkumu Prezident Barack Obama na jaře navrhl státní rozpočet s astronomickým deficitem 3,8 bilionu dolarů, což odpovídá více než 10 procentům HDP. Je největší od konce 2. světové války. Přesto v něm nezbylo mnoho peněz na další kosmický výzkum. Ve své snaze dělat pravý opak toho, co preferoval jeho předchůdce George Bush, zastavil projekt Constellation Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vyslat do roku 2020 americké astronauty na Měsíc. Plán byl podle prezidentových expertů prý příliš drahý. Obama zastavil Constellation, přestože NASA do projektu vložila již 9,1 miliardy dolarů. Například vloni na podzim absolvovala nová nosná raketa Ares I-X úspěšný první ostrý start. Téměř sto metrů dlouhá raketa o hmotnosti 800 tun měla vynášet do kosmu lodě typu Orion s lidskou posádkou, které by nahradily již téměř nepoužitelné raketoplány. Na prezidentův návrh ale reagovali členové Kongresu se smíšenými pocity, protože tisíce lidí přijdou o pracovní místa. Republikánský senátor Richard Shelby dokonce označil nové plány za smrt vesmírných výprav. Rozhodnutí prezidenta Obamy je také těžkou ranou americkému prvenství při dobývání kosmu, jež výrazně poškodí pověst USA jako vědeckotechnické velmoci. Je třeba připomenout, že na druhé straně Obama požádal Kongres, aby schválil rekordní vojenský rozpočet 708 miliard dolarů, což představuje nárůst o 3,4 procent základního rozpočtu Pentagonu a 159 miliard dolarů na financování vojenských misí v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu. Místo na Měsíc k asteroidům Proti tomuto prezidentovu plánu se vzedmula obrovská vlna odporu, takže Obama musel v dubnu zajet přímo na Floridu a poněkud své plány zmírnil. V Kennedyho vesmírném centru prohlásil, že by se rád dožil toho, až Američané přistanou na Marsu. Na Měsíci prý už byli a ve vesmíru existuje mnohem víc věcí k poznávání. Do roku 2025 by měla být zkonstruována nová kosmická loď pro takovou misi. Měla by v 30. letech tohoto století startovat k různým cílům, například asteroidům, a na nich vybudovat výchozí základny k přistání na Marsu. Chce proto navýšit rozpočet NASA o 6 miliard dolarů a více zapojit soukromé investory. Boj mezi administrativou a senátem nyní ústí v nepříjemné kompromisy - například použití lodi Orion jako záchranného plavidla na ISS, což se jeví jako ztráta peněz a drahé gesto pouze za účelem udržení pracovních míst. Obama dále slíbil novou těžkou raketu, ale prý až v daleké budoucnosti, kdy už beztak nebude prezidentem. Zatím o ní nic neprozradil, ale prý návrh bude zveřejněn za pět let a teprve potom začne její vývoj. Nic nového pod sluncem V nejisté ekonomické situaci se však vývoj nezastavil. Některé projekty určené pro vybudování lunární základny na Měsíci se přehodnocují a odborníci zkoumají možnosti jak je využít pro nové cíle. NASA hledá nové nápady a názory intenzivně. Organizuje proto mnoho konferencí a seminářů jako například Blue Sky. Jeden takový brainstorming se nedávno konal ve Washingtomu. S velkým zájmem se na něm setkal projekt z centra NASA Jet Propulsion Laboratory z Pasadeny u Los Angeles, který byl vytvořen uznávaným odborníkem na robotiku Brianem Wilcoxem a českým architektem Tomášem Rouskem. „Neexistují žádné nové myšlenky pod sluncem,“ řekl Wilcox na tomto semináři zaměřeném na vuyžívání nových technologií pro nové kosmické mise, když referoval o možnostech využít umělou gravitaci. To byla jasná narážka na prvotní impulsy z oblasti sci-fi, kterými před lety ohromili Arthur C. Clarke a a Stanley Kubrick ve filmu 2001: Vesmírná odysea. Český architekt pro NASA Tento návrh byl vytvořen týmem, který zorganizoval mladý český architekt Tomáš Rousek. V rozhovoru odpověděl na několk otázek: n Jak jste se vlastně do NASA dostal? Vloni jsem ukončil studium architektury v Praze a od Evropské kosmické agentury ESA získal stipendium na International Space University (ISU) ve Štrasburku. Studují zde lidé z 25 zemí z celého světa a týmově řeší atraktivní témata. Například jak pomocí kosmických technologií zachránit oceány nebo jak má vypadat architektura vesmírných lodí, stanic a hotelů. Na základě mé práce jsem pokračoval na stáži v NASA, konkrétně v centru Jet Propulsion Laboratory (JPL). Původně to byla laboratoř na testování raketových motorů, kterou před válkou založili dva studenti a jejich profesor. Jedním ze studentů byl Čech Frank Malina, který se narodil v roce 1912 v Texasu, a profesorem, který se stal prvním ředitelem, maďarský vědec Theodor von Karman. Dnes je JPL hlavním centrem robotiky a inovací a zaměstnává asi 5000 špičkových odborníků. n Do jakého programu jste byl zařazen? Stal jsem se v květnu členem NASA Habitation Teamu, který je tvořen asi 20 space architekty a inženýry z několika NASA center, především z Houstonu. Dostal jsem šanci vést výzkum umělé gravitace, který nebyl oficiálně financovaný a já jakožto neplacený akademik jsem se mu mohl věnovat a přizvat ke spolupráci další lidi. Publikovaný projekt mise k asteroidu AG_NEO (Artificial Gravity mission to Near Earth Object) je součástí mého širšího výzkumu umělé gravitace AG_SYS (Artificial Gravity Systems Concepts). Konkrétní návrh této mise k asteroidu vychází z nápadu kolegy Briana Wilcoxe, světového experta na robotiku a vedoucího Robotic Vehicle Group v NASA JPL. Další členové AG_TEAMu, který jsem pro tento výzkum zorganizoval, jsou dva současní největší odborníci na umělou gravitaci Theodore W. Hall a Gilles Clement, dále přední světový space architekt Scott A. Howe, vedoucí NASA Habitation teamu Larry Toups, český učitel space architektury na ISU Ondřej Doule, Nathan Strange, Damon Landau, Michael Mercury, Jonathan Battat, David Smithermann, Brand Griffin, Kriss Kennedy a další. n A co se vám podařilo? Výstupem mého letního působení v NASA je série 7 návrhů nové generace vesmírných experimentů, stanic a lodí s umělou gravitací, které již byly prezentovány v pěti centrech NASA a na dvou konferencích ve Washingtonu. Stav bez tíže je totiž velkou překážkou pro dlouhodobé pobyty v kosmu, protože lidem v prostoru bez gravitace řídnou kosti a atrofují svaly. n Můžete nám sdělit podrobnosti? Rotující vesmírná loď pro cestu k asteroidům byla navržena ve dvou variantách: s nafukovacím obytným modulem speciálně navrženým pro umělou gravitaci a s využitím modulu NODE3 mezinárodní vesmírné stanice ISS. Nové využití modulu tak nabízí řešení, co udělat se stanicí na konci její životnosti v roce 2020. V prvním případě by se malý dopravní prostředek Space Exploration Vehicle (SEV) spojil s pohonným a obytným modulem, který by se na oběžné dráze nafoukl a vytvořil větší prostor pro astronauty. Druhá varianta se týká i Mezinárodní kosmické stanice a především jejího nejnovějšího modulu Tranquility, známého také jako Node 3. Astronautům nabízí vlastně obytný prostor dlouhý 7,3 metru, široký 4,5 m a také velké panoramatické okno do kosmického prostoru. Někomu připomíná větší telefonní budku, jinému malý autobus. Tento modul by se spojil s loděmi SEV a s pohonným modulem, oddělil se od stanice ISS a přiblížil se k asteroidu. n Jak by se vytvářela umělá gravitace? Obytný modul s posádkou by byl zavěšen na pohonném modulu na 150 až 200 metrů dlouhých speciálních lanech z kevlaru a vzájemně by se otáčely kolem sebe rychlostí 2 otáčky za minutu. n Nepohybuje se váš koncept jen na vlnách fantazie? Přestože umělá gravitace nebyla ještě před několika měsíci preferovanou alternativou pro průzkumné mise k asteroidu či na Mars, nyní byly návrhy AG_SYS vybrány pro novou technologickou mapu vývoje, kterou připravují odborníci v Houstonu. O kosmuv P raze Ing. arch. Tomáš Rousek, MSc., působí jako ředitel renomované mezinárodní architektonické a designové společnosti A-ETC. Architekti Ondřej Doule a Tomáš Rousek, kteří společně spolupracují s NASA, budou prezentovat dva nové projekty lunárního modulu SinterHab a orbitálního hotelu Omicron na Mezinárodním astronautickém kongresu (IAC), který bude koncem září v Praze. Po více než 30 letech se v Kongresovém centru setká více než 2000 špičkových vědců z celého světa. Karel Sedláček