Japonští odborníci vyvinuli superelastickou slitinu, která díky fázové transformaci mezi austenitickou a martenzitickou fází krystalu odolává silnému mechanickému působení.
Nový materiál vyvinutý na půdě japonské Univerzity Tóhoku je výjimečný v tom, že je nejen lehký a pevný, ale udržuje si superelastické vlastnosti v nezvykle širokém rozmezí teplot. Jeho superelasticita funguje od −269 °C, což je teplota kapalného helia, až do +127 °C, tedy do teploty přesahující bod varu vody. Materiál s takovými vlastnosti nabízí celou řadu velmi zajímavých uplatnění. Výzkumný tým využil pokročilé techniky, jako je racionální návrh slitin a přesné řízení mikrostruktury. Pomocí fázových diagramů byli vědci schopni vybrat složky slitiny a jejich poměry. Kromě toho optimalizovali metody zpracování a tepelného zpracování, aby dosáhli požadovaných vlastností materiálu. Sheng Xu, vedoucí projektu, a jeho kolegové zdůrazňují, že jde o první podobný materiál, který si udržuje superelasticitu v tak širokém rozmezí teplot a současně zůstává pevný a lehký. Pozoruhodné vlastnosti tento materiál předurčují například k využití v kosmických technologiích. Lze si například představit superelastické pneumatiky pro lunární či jiné rovery, které by odolávaly dramatickým změnám teplot v prostředí. Další možností jsou aplikace v rozmanitých technologiích vodíkové energetiky, která nám vzniká přímo před očima a kde jistě uvítají nové materiály se zajímavými vlastnostmi. Nová slitina by se také mohla uplatnit v celé řadě biomedicínských technologií. V současnosti jsou podobné slitiny, které vykazují „paměťový efekt“, při využití obvykle omezeny na poměrně úzké rozmezí teplot. Nová slitina titanu a hliníku toto omezení úspěšně překonává, což podstatně rozšiřuje její možné využití. Současně je také inspirací pro vývoj dalších podobných materiálů.
/sm/
