Tomu, kdo sleduje vývoj vystavovaných exponátů na lednovém mezinárodním veletrhu CES International v Las Vegas v USA či třeba zářijový mezinárodní veletrh spotřební elektroniky a tzv. bílé techniky IFA v Berlíně, jistě neušlo, jak se obě tyto významné výstavní akce stále více orientují i na dálkově ovládané bezpilotní prostředky. Z původně jen vojenského využití se pozvolna stávají běžnou součástí našeho života a těžko dohlédnout, kde všude se ještě perspektivně uplatní. Každý nový rok přináší v této oblasti inovace určené jednotlivcům i různým firmám a společnostem. Od moderních hraček pro mladistvé zájemce a jejich rodiče (či spíše tatínky) přes hlídání objektů, kontrolu stavu elektrického vedení, pro průzkumné účely nebo se s nimi experimentuje jako s prostředkem doručování balíčků z e-shopů. V profesionální verzi bezpilotní prostředky vybavují armádu, policii, integrovaný záchranný systém a další organizace. Kam až směřují? V propagačních videích a firemní tiskové zprávě se například objevil futuristický koncept prototypu japonského elektromobilu Lexus LF-30 (spadající pod Toyotu), který představuje vizi automobilu pro rok 2030 a získal rovněž Cenu za nejoriginálnější využití dronu za rok 2019. Automobil má nadčasový design a interiér plný očekávaných technologií. Prototyp vozu, představený na loňském tokijském autosalonu, má okna, která využívají rozšířenou realitu, a v interiéru jsou průhledné displeje i pro pasažéry. Ti si tak mohou pustit video, hry, ovládat palubní systém či třeba přidávat popisky k objektům v okolní krajině. S bezdrátovým nabíjením se počítá jak pro osobní elektroniku na palubě, tak pro elektromobil samotný, takže stačí jen zastavit na vyznačeném místě a o připojení se postará nabíječka automaticky. Elektromobil by měl zvládnout dojezd až 500 km. Zajímavý, i když po pravdě řečeno na druhou stranu dost problematický je na LF-30 koncept zvaný Airporter. Je to autonomní dron (robot), který řidiči či pasažérům z vozu domů nebo do hotelu dopraví zavazadla. Pomocí palubních senzorů mapuje okolí a díky umělé inteligenci dokáže osádku automobilu následovat. Pak se tento létající robot automaticky uklidí do platformy, která se vysouvá ze zadní části kufru. Nejzvl áštn ější dron na veletrhu CES 2020 Tomuto výrobku společnosti Zero Zero Robotics s několikanásobně vyšší výdrží baterie postačí místo čtyř jen dvě vrtule a ve vzduchu vydrží déle, než je obvyklé – až 50 minut. Naklopením vrtulí lze totiž dosáhnout lepší aerodynamiky a snížení odporu vzduchu. Dopředu směřují dvě kamery pro sledování letového koridoru, umělá inteligence na palubě rozpozná překážky a upraví trajektorii dronu. Hlavní kamera pro fotografování a natáčení videa je umístěna na tříosém stabilizátoru a zvládá ultravysoké rozlišení 4K. Co se letových režimů týče, umí tento V-Coptr Falcon následovat svého pilota, filmařům umožňuje přesně programovat trasu a v plně manuálním režimu se může vzdálit až 7 km od svého startu. Dron bez ovladače Na tomto veletrhu budil také velký zájem návštěvníků dron AIR Selfie Pix+ pro pořízení módních selfie fotografií, který ke svému provozu nepotřebuje ovladač ani smartphone. Dovede totiž rozeznávat gesta uživatele a podle nich plnit letové příkazy. Na mávnutí ruky se tak tento bezpilotní letoun zvedne či přistane, případně se ve vzduchu přemístí tam, kam mu je přikázáno. Na první pohled dron ani nepřipomíná, spíše se podobá malé krabičce ve stylu externího pevného disku, která se pohodlně vejde na dlaň ruky. Rozdíl je ale v tom, že má v sobě integrovány čtyři motory a vrtule. Model díky svému designu ustojí bez poškození nejen přenášení, ale i případný náraz na překážku během letu. Vzhledem k tomu, že letový čas je zhruba okolo deseti minut, mělo by to bohatě stačit na natočení videopříspěvků na nejrůznější blogy. Uživatel přitom může chodit, běhat či stát a dron jej automaticky udrží v záběru. Když je dotočeno, stačí ho vložit třeba do kapsy. Lze ho samozřejmě i ovládat prostřednictvím připojeného mobilního telefonu. Jeho dostupnost je naplánována na letošní rok. Novinky roku 2020 Při tak velkém rozvoji těchto bezpilotních prostředků bylo už delší dobu zřejmé, že dříve či později musejí být legalizovány regule upravující jejich provoz. Kromě dřívějších budou tedy od 1. července letošního roku pro jejich běžný provoz platit v celé Evropské unii nová pravidla. Hlavní novinkou je nově minimální věk pro piloty dronů, který je určen na 16 let. Dalším novým pravidlem je povinná registrace bezpilotních prostředků či úspěšné složení on-line testu. „Od letošního léta bude muset mít většina dronů také vlastní identifikační číslo, tedy jakousi obdobu SPZ pro automobily a motocykly. To se nebude týkat pouze dronů, které mají svou vzletovou hmotnost pod 250 g a zároveň nejsou schopny narazit do případné překážky s kinetickou energií větší než 80 J. Ostatní drony musí být v České republice registrovány na Úřadě pro civilní letectví,“ vysvětluje Andrej Hronec, ředitel společnosti Audiopro. S drony do 250 g lze sice létat nad lidmi, neplatí to ale pro davy lidí. Drony také musí létat vždy na dohled pilota a maximálně do výšky 120 m nad zemí. V platnosti rovněž zůstávají bezletové zóny stanovené jednotlivými členskými státy. Aktuálním faktem jsou nejednotná pravidla pro létání s drony v různých zemích, a to je také jeden z důvodů, proč evropská legislativa tuto problematiku nově upravuje. Není dron jako dron Létání při použití složkami armády, policie či záchranářů získává ovšem pro provoz profesionálního bezpilotního prostředku výjimku. A to právě z důvodu veřejného zájmu, mnohem profesionálnější konstrukce a v neposlední řadě řízení školeným pilotem. „Příkladem takového profesionálního zařízení je například AtlasPro, bezpilotní prostředek prověřený ve velmi náročných klimatických a povětrnostních podmínkách, čímž se od řady jiných bezpilotních prostředků výrazně liší. Běžný dron totiž není schopen létat za deště a sněhu, často ani za mírného větru,“ uvádí dále Andrej Hronec a dodává: „Stejně jako u jakékoli jiné techniky platí také u dronů nutnost rozlišovat mezi výrobky a využitím pro zábavu a ke komerčním účelům nebo často pro rychlé nasazení profesionálního zařízení či celého systému při akci integrovaného záchranného systému. Poměr cena – kvalita – výkon je pak nesrovnatelný.“ Milan Bauman
