Nové využití známého procesu výroby nanovláken nabízí možnost cílené léčby mozkových nádorů, aniž by přitom došlo k vystavení pacientů nebezpečným vedlejším účinkům, které často provázejí chemoterapii. Andrew Steckl z americké University of Cincinnati a jeho spolupracovníci vyvinuli novou léčbu nebezpečných agresivních mozkových nádorů glioblastoma multiforme (GBM). Jde o nejvíce maligní, a také bohužel nejčastější nádor tohoto typu. Badatelé využili průmyslový proces výroby nanovlákna koaxiálním elektrostatickým zvlákňováním, a z takto vyrobených nanovláken připravili membrány pro aplikaci léčiva. Tato nanomembrána s léčivem se přitom aplikuje přímo do mozku, do místa, odkud byl předtím nádor chi rurgicky odstraněn. Uvedený přístup přináší mnohé výhody. Chemoterapie obvykle ovlivňuje celé tělo pacienta. V případě nádorů mozku se lék navíc musí dostat přes hematoencefalickou bariéru, která za normálních okolností chrání mozek před cizorodými látky a patogeny v krvi. To znamená, že se při chemoterapii musejí používat vyšší dávky léčiva, které pak ještě více zatěžují organismus pacienta. Steckl s kolegy zjistili, že při použití nanovláken vyrobených uvedenou metodou koaxiálního zvlákňování mohou pomocí volby materiálu vláken a jejich zpracování ovlivnit rychlost, s jakou se pak bude dané léčivo v mozku uvolňovat. Požadovaná rychlost uvolňování přitom může být velmi různá – vysoká v případě antibiotik anebo nízká pro protinádorové léky. Výhodou rovněž je, že tento způsob aplikace léků v mozku umožňuje stabilní dávkování množství uvolněného léku v čase. Stanislav Mihulka
