Americké ministerstvo obchodu povolilo firmám Pioneer Natural Resources a Enterprise Products Partners dodávat zahraničním zákazníkům určitý typ ultralehké ropy zvané kondenzát. Překonat zákaz exportu ropy z USA se podařilo manažerům firem díky jejich houževnatosti a odhodlanosti. V neposlední řadě se o prolomení vývozního embarga zasloužili senátoři z Texasu, Severní Dakoty a dalších států produkujících ropu, kteří už myslí na své znovuzvolení. PROČ EXISTUJE ZÁKAZ? V roce 1970 vyhlásili Arabové ropné embargo na export do USA a dalších západních zemí, což čtyřnásobně zvýšilo ceny ropy. Vláda USA byla nucena zavést na přechodnou dobu u čerpacích stanic dokonce přídělový systém. Americká ekonomika utrpěla šok, protože byla v té době silně závislá na dovozu ropy z arabského světa. Američtí zákonodárci se poté rozhodli, že se z USA nesmí vyvážet ropa, aby byl saturován domácí trh. Nicméně existovaly výjimky. Zvláštní povolení se kupř. vydávalo pro export ropy do Kanady. Od té doby se situace podstatně změnila. Začalo se pracovat v nových nalezištích. Začalo se šetřit. Začaly se využívat nízkoenergetické technologie. A především se začalo těžit v břidlicích! Domácí těžba zažívá v USA v poslední době nevídaný rozmach. Zejména díky kombinaci nové techniky vertikálního vrtání a hydraulického štěpení. Těžba ropy se v USA od roku 2010 zvýšila o 50 % nad 8 mil. barelů a směřuje k hranici 9 mil. barelů denně. Z USA se ale vyváží jen kolem 250 000 barelů denně. Zákaz vývozu je jednou z příčin, proč se cena referenční americké ropy WTI dlouhodobě pohybuje výrazně pod cenou Brentu. Produkce lehké, málo sirnaté ropy z břidlicových podloží stoupá. Vynořuje se problém: rafinerie ji nestačí zpracovávat. Většina je totiž historicky nastavena na těžkou sirnatou ropu z Latinské Ameriky či z Blízkého východu, jejíž rafinace je komplikovanější. Nových kapacit v dohledné době asi příliš nepřibude. Podle odhadů konzultantské společnosti Turner, Mason & Co. se má v USA roku 2020 těžit 9 mil. barelů lehké ropy denně. Přitom se očekává, že kapacita amerických rafinerií schopných zpracovat lehkou ropu vzroste jen mírně: ze současných 7,7 na 8 mil. barelů denně. Velký problém ropných a petrochemických koncernů by vyřešil export samotné ropy. Marvin Odum, který stojí v čele americké divize Royal Dutch Shell, se vyslovil pro to, aby část vytěžené ropy mohla být vyvezena do Mexika či západní Evropy, kde by se dala snáze rafinovat. Povolení vývozu by prospělo Shellu a dalším těžařům: svou produkci by mohli nabízet širšímu okruhu zájemců. TA SPRÁVNÁ KLIČKA Manažeři společnosti Enterprise Products Partners se sídlem v Houstonu (Texas), jež zpracovává, přepravuje a skladuje ropu i zemní plyn, si loni v létě uvědomili znepokojující trend: ultralehká ropa z jižního Texasu zaplavila trh a tlačila na ceny. Přitom zahraniční zákazníci jsou ochotni ropu kupovat za vyšší ceny než rafinerie v USA. Navíc mnohé ropné společnosti oznámily rozšíření své těžby. Kdo je první, vyhrává. A tak si vedoucí pracovníci Enterprise Products Partners povolali na poradu zkušené právníky, aby společně nalezli řešení. Analyzovali stávající zákon a mezi formulacemi našli mezeru. Nesmí se vyvážet nezpracovaná ropa, ale zpracovaná ano. Ultralehká ropa z břidlic (než se vpustí do ropovodů) musí projít tzv. stabilizací, což ji zbaví hořlavých příměsí. Právně to stačí, aby se ze suroviny (konkr. z ropy) stal ropný produkt, který se smí vyvážet bez povolení. Takového typu ropy USA nyní těží kolem 800 000 barelů denně, což je asi desetina celkové těžby. Společnosti, které vyrábějí potřebné vybavení k tzv. stabilizaci, odhadují náklady na výstavbu takových zařízení na 500 000 až 5 mil. USD. To je ovšem jen zlomek toho, co by stála nová rafinerie. Přitom tzv. destilační věže stojí v každé rafinerii. Ministerstvo vydalo příslušné povolení. BYL PORUŠEN ZÁKON? Zveřejnění zprávy o vývozu ropy vyvolalo poprask. „Bílý dům byl překvapen rozhodnutím ministerstva obchodu, jež nebylo koordinováno s ostatními odvětvími,“ uvedl John Podesta, vedoucí poradce Bílého domu. Vláda ovšem svůj názor na odvolání zákazu exportu ropy nezměnila. Senátorka Lisa Murkowski proto vyzvala administrativu prezidenta Obamy, aby plně zrušila 40letý zákaz vývozu ropy: „Rozhodnutí resortu je prvním rozumným krokem, který odráží novou skutečnost naší energetické politiky.“ Politička z Aljašky je přední republikánskou zástupkyní v senátní komisi pro energii. Není bez zajímavosti, že členové amerického kongresu schválili návrh zákona, který předpokládá značné zkrácení termínů pro schválení žádosti o vývoz zkapalněného zemního plynu z USA. Tyto dodatky podpořilo 226 členů Sněmovny reprezentantů. Proti bylo 150. Kongres není jednotný v názoru na zrušení exportního zákazu. Řada kongresmanů, především demokraté, se vyslovila proti a požadují, aby byly licence k těžbě na federální půdě udělovány jen společnostem, které se zaváží prodat vytěženou ropu doma. Oponenti namítají, že povolení exportu by vytlačilo výši ceny u čerpacích stanic a postihlo domácnosti i firmy. Proti tlaku těžařů se pravděpodobně zformuje silný odpor ze strany nezávislých rafinerií, které dosud profitovaly z relativně nízké ceny vstupních surovin. Diskuse se vede, ale tanker Zambezi Star směřující do jihokorejské rafinerie GS Caltex je klíčem, který otevírá cestu dalšímu vývozu ropy. Připraveno je už prý nejméně 10 dalších firem. Není divu. V souvislosti se současným politickoekonomickým napětím mezi Západem a Ruskem je pro Evropu klíčová energetická nezávislost. Karel Sedláček
