DNA je všudypřítomná biologická molekula, která se vyskytuje v každé buňce. Příroda si na její struktuře doopravdy vyhrála. Není divu, že si ji postupně velmi oblíbili nanoinženýři, kteří používají řetězce DNA jako úžasný konstrukční materiál. Staví si z nich zcela nepatrné, ale zároveň důmyslné nanostruktury, jako jsou pohybliví „DNA walkers“, kteří „kráčejí“ po povrchu mikročástic, fluorescentní značky pro aplikace v diagnostice, DNA boxy, které slouží jako chytré zásilky léčiv, programovatelné tak, aby se otevřely až na místě určení a tam vyložily svůj obsah, anebo třeba jako programovatelné nanotovárny, vyrábějící nanočástice požadovaných velikostí a tvarů pro optické a elektronické aplikace. Pro tyto účely vyvinuli nanoinženýři harvardského institutu Wyss Institute for Biologically Inspired Engineering a další vědecké týmy již před několika lety technologie takzvaných DNA origami a poté i DNA kostek. To jsou struktury, které se buď samy složí, anebo je možné je sestavit pospojováním do větších celků předem definovaného tvaru. Peng Yin a jeho tým teď přicházejí s novou generací DNA kostek, které se dovedou složit do ještě mnohem větších celků. DNA kostky první generace se skládaly do 3D nanostruktur o velikostech v megadaltonech. Jeden dalton přitom představuje atomovou hmotnostní konstantu, která odpovídá 1⁄12 klidové hmotnosti uhlíku C-12. Z DNA kostek nové generace vznikají struktury samovolným uspořádáním desetitisíců komponent. Jejich velikost přitom dosahuje gigadaltonů, tedy tisícovek megadaltonů či miliard daltonů. Nanoinženýři také vyvinuli snadno ovladatelné počítačové nástroje, s jejichž pomocí je možné z DNA kostek nové generace vytvořit komplexní nanostruktury. Takové struktury se pak mohou stát komponenty pro četné nanotechnologické aplikace v medicíně a inženýrství.
