Podle nejčerstvějších prognóz by se v důsledku globálního ústupu ledového příkrovu po Severní mořské cestě mohla v blízké budoucnosti přepravovat až čtvrtina všech obchodních nákladů mezi Evropou a Asií a oproti dnešní „objížďce“ přes Suez by svět ročně uspořil až 120 miliard dolarů. Sama arktická oblast skrývá odhadem asi 25 % světových nevyužitých ložisek ropy a plynu a rud. Podél ruského pobřeží k budovaným těžebním závodům obřích rozměrů u Jamalu, na Gydanském poloostrově a u Karského moře zde v současné době operují čtyři starší ruské jaderné ledoborce, razící dvou- až třímetrovými ledy cestu konvojům nákladních lodí. K otevření celoročního mezinárodního provozu přímo přes Arktidu okolo severního pólu však chybějí ještě výkonnější atomové ledoborce. Ve snaze ovládnout budoucí produkci i mezinárodní transport sem plánuje Rusko obrovské investice. V roce 2015 zahájilo v petropavlovském závodu Rosatomflotu stavbu nové generace tří mimořádně výkonných ledoborců Arktika, Sibir a Ural. Oproti předchozím sedmi jaderným ledoborcům použijí novou technologii prolamování ledů nikoliv najížděním přídí a vahou plavidla, ale speciálním tvarem přídě a s odhrnováním ker do stran tzv. Jeframovými tryskami. Arktika, Sibir a Ural První 173 m dlouhá a 34 m široká Arktika s dvojicí reaktorů RITM-200 s tepelnými výkony po 175 MW po dokončení vnitřního vybavení (zejména složité desalinační stanice upravující mořskou vodu pro parní okruhy reaktoru a vytápění plavidla) právě zahájila testovací plavby. Trojice lodních vrtulí na zádi jí uděluje rychlost až 35 km/h na volném moři, ledem o tloušťce až 3,5 m dokáže konvojům tankerů a obchodních lodí za sebou razit cestu rychlostí 4 km/h. Vsázka uranových palivových tyčí obohacených 20 % U 235 vystačí při předpokládaném plném provozu do další výměny na 7 až 10 let. Zdvojený trup ledoborce z ocelových plátů tloušťky až 50 mm je rozdělen na 10 uzavíratelných komor, což má zaručit jeho nepotopitelnost. Digitální automatizace pohonu i řízení lodi, nejnovější satelitní navigační systémy a GPS umožnily snížit počet členů posádky na 75 mužů, pro které jsou připraveny klimatizované čtyřmístné kabiny. K záchraně jsou vedle již obvyklých záchranných seskakovacích „ponorkových“ člunů Zodiac připravena i osobní a nákladní vznášedla k přepravě po ledových plochách. Zadní plošina s hangárem slouží vrtulníkům Kamov Ka-32, umožňujícím výměnu posádky a zásobování potravinami z pobřežních stanic. Koncem příštího roku bude dokončena Sibir a v Petropavlovsku zahájí montáž trupu Uralu, který nastoupí do polární služby v roce 2022. Celý projekt si vyžádal investici 2 miliardy dolarů. Vzhledem k rychlému rozvoji těžby ropy a stoupající produkci zkapalňovacích závodů na LNG přepravovaný nejkratší cestou přes Arktické moře a Beringovu úžinu bude další desetiletí nárokovat hospodárnou námořní dopravu v tankerech s výtlakem až 200 000 DWT se šířkou kolem 50 m. Ješt ě mohutnější ledoborce Vývojová kancelář Rosatomu proto připravuje čtvrtou generaci ještě mohutnějších ledoborců třídy Liděr s téměř futurologickým designem. 205 m dlouhý a 50 m široký trup bude schopen razit konvojům cestu až 4 m silným ledovým příkrovem díky dvojici výkonnějších reaktorů RITM-400 umožňujícími elektropohon čtyřmi azipody na zádi s elektrickým výkonem až 110 MW. Na vývoji a výrobě tří plánovaných superledoborců třídy Liděr v závodě nedaleko Vladivostoku se mají finančně podílet i těžařské podniky, které jejich službu ve směru do Asie a později i do evropských přístavů budou využívat. Zatím nejkratší cestou arktickým příkrovem v blízkosti severního pólu koncem letošního září s pomocí ruského ledoborce z Vladivostoku do Petrohradu a pak až do Hamburku jako první proplula 200 m dlouhá dánská ledoborná loď Venta Maersk s nákladem 3 600 kontejnerů. Ing. Jan Tůma