Na první pohled levnější stroje mají často nižší životnost i kvalitu. V případě problémů nastávají výrazné komplikace i se servisem a reklamací, limitované jsou i možnosti prodeje použitého stroje. Následná snaha o doplnění předepsaných bezpečnostních opatření a o certifikace pak může samotnou nákupní cenu stroje dovezeného bez příslušných certifikací dokonce převýšit. Ve výsledku se tak levný stroj může velmi prodražit.
Nákup nového obráběcího stroje znamená výdaj v řádech stovek tisíc, spíše milionů korun. Lákavě tak mohou působit nabídky, kdy je mimoevropský stroj prodáván mimo původní obchodní zastoupení, bez patřičné certifikace a za výrazně nižší cenu. Společnost Profika varuje, že se podobný krok často nevyplatí. Každá zodpovědná firma se snaží hospodařit tak, aby vydala co nejméně zbytečných prostředků. Je tedy pochopitelné, že zvláště v ekonomicky náročnějších časech, kdy tlak vytvořily epidemie covidu-19 i ruská válka na Ukrajině, zvažují české společnosti každou investici. Nákup CNC stroje navíc vyžaduje nemalé prostředky, řadu firem proto láká možnost pořídit si levnější stroj, který objeví na internetu. Podobné technologie jsou nabízeny hlavně mimo Evropskou unii či Evropu obecně. Nezřídka jim však chybějí zásadní certifikáty i vybavení, které jsou v tuzemsku pro správné a bezpečné nasazení stroje zcela nezbytné. Pořízení takového stroje vede k celé řadě problémů.
Servis a reklamace: u koho?
Jestliže stroje postrádají certifikaci, většinou to zároveň vypovídá něco o nízké kvalitě. Od takové technologie se nedá čekat dlouhá životnost při plném nasazení. „S tím se objevuje i otázka servisu, popřípadě reklamace — ovšem u koho chcete servisovat necertifikovaný stroj? Pokud nemá autorizovaného prodejce, nastávají i problémy s reklamací,“ uvádí Jakub Kaufman ze společnosti Profika, která se více než 30 let specializuje právě na CNC stroje. Potíže nastanou také s prodejem takového stroje, pokud se ho chce firma zbavit — zodpovědná společnost si použitou technologii bez certifikace nepořídí. Současná legislativa se na všechna výrobní zařízení dívá jako na nová, proto je třeba zajistit posouzení rizik, technickou dokumentaci v příslušném jazyce a ES prohlášení o shodě. I dovezené použité zařízení musí požadavky evropských, případně českých a slovenských harmonizovaných norem bezvýhradně splňovat. Častým problémem je chybějící označení komponent označením CE, bez kterého nelze určit, kdo je výrobce a jaké má daný komponent parametry.
Vliv na bezpečnost práce
Do české a slovenské republiky každoročně proudí ze zemí mimo Evropskou unii odhadem desítky až stovky strojních zařízení či výrobních linek. „Ne ve všech zemích je ale bezpečnost pracovníků prioritou. Mnoho zařízení a materiálů použitých při jejich výrobě proto nesplňuje evropské bezpečnostní požadavky. Podle zákonů každé země v EU, tedy i České republiky a Slovenska, nesmí být strojní zařízení bez certifikace EU vůbec uvedena do provozu. To si majitelé firem často neuvědomují, čímž riskují vysoké pokuty a těžká, ne-li fatální zranění sebe a svých zaměstnanců,“ říká Kaufman. Strojírenství je přitom podle Státního úřadu inspekce práce mezi nejvíce rizikovými obory, pokud jde o pracovní úrazy. „Jestliže si je firma navíc vědoma toho, že si koupila stroj, který nevyhovoval požadavkům pro bezpečnost práce, mohou nastat potíže s odškodněním. Pro tyto případy je každý zaměstnavatel v Česku ze zákona pojištěn, kompenzaci tak zraněný pracovník získá, o své peníze se bát nemusí. Pojišťovna ale následně může na základě zanedbání předpisů chtít uhradit částku po firmě,“ upozorňuje Tomáš Beck, expert na odškodnění pracovních úrazů z Vindicia. Průměrné odškodnění pracovního úrazu přesáhlo v roce 2022 podle statistik firmy 800 tisíc korun.
Dodatečná certifikace je velmi drahá
Už při zběžné prohlídce strojů je potřeba zjistit, zda mají užité komponenty certifikaci EU. Ovšem pozor! Požadovaná označení můžou být užita nelegálně, bez potřebných testů. Například označení CE může také jednoduše znamenat „China export“. Výrobek nesplňující bezpečnostní požadavky EU však nesmí být provozován v žádné zemi Unie. Některé firmy, zcela bez rozmyslu, provozují stroje s cizojazyčnými bezpečnostními štítky, a dokonce i bez českého programového prostředí. Není tedy výjimkou, že obsluha nerozumí tomu, co jí řídicí systém v jiném než českém jazyce sděluje, a nedokáže rychle a snadno reagovat ani na jeho bezpečnostní hlášku. „K takovým strojům navíc neexistuje předepsaná bezpečnostní ani technická dokumentace. Bezpečnostní prvky a jejich rozmístění vůbec neodpovídají požadavkům norem. Legálně tedy tento stroj nesmí být ani zapojen do zásuvky a prakticky ani neexistuje možnost na něm začít legálně vyrábět. Získání dodatečné certifikace pro konkrétní stroj je však velmi drahé a časově náročné. Může převýšit pořizovací cenu stroje. A vlastně se ani nemusí podařit na ni dosáhnout,“ varuje Kaufman. /red/
