V tomto čísle TT jsme se opět
pustili do spolupráce s energetiky.
Už na první pohled je zřejmé,
že naši technici mají v případě
srovnání se světem strašně moc
co dohánět. Zahraniční firmy nám
utekly mílovými kroky a je otázkou,
zdali se nad tím ještě pozastavovat.
Asi to tak prostě někdo chtěl,
když vyřadil toto odvětví ze hry.
Vždyť stačilo jen malinko drcnout
- stačilo odepřít státní finanční
garance na některé projekty do
zahraničí. Naše firmy nemohly i
pod vlajkou exportních organizací
finančně konkurovat silákům, kteří
své výrobky podporovali finančními
službami. Takže, máme co jsme
chtěli. Udělali jsme se sami malí a
slabí.
Jenomže oněch téměř 20 let od
změny systému v této zemi nás také
naučilo velmi pečlivě zvažovat to
co tvrdí a dělají politici, a přiznejme
si, především jim nedůvěřovat.
Situace v energetice se změnila
k nepoznání, najednou výrazně
vystupuje potřeba silné elektroenergetiky
a teplárenství, navíc
nezávislé na importovaných fosilních
palivech. Takže už se nehovoří
o levných dovozech i bezhlavé
privatizaci, která měla zajistit levné
ceny, to byl ostatně jen spekulativní
tah, ale jen o fúzích vedoucích
ke vzniku obrovských společností.
Ale hovoří se také o obrovských
nárocích na nové materiály, o ceně
jejich vývoje a výrobě, o turbínách
výkonů kolem 660 MW a více, které
byly vyhrazeny dříve jen jaderným
elektrárnám.
Ale kdo to zaplatí? Samozřejmě
že právě ony megaspolečnosti na
trhu Evropy a mezi nimi i a.s. ČEZ.
Jaksi se ale pozapomíná, že bohatství
a.s. ČEZ nepramení z kreativní
práce či úspěších na trhu s novými
výrobky, které by byly zpeněžením
českých hlav, ale monopolem na
dodávky elektřiny do každého podniku
a do každé domácnosti. Ceny
nákupů technologií dnes potřebných
všechno ještě prodraží.
Ano, na cenách nových zařízení
se podepíše nutnost nakoupit
co nemáme. Nejsem zastáncem
teorie, že musíme vyrobit vše od
hřebíků až po turbíny a kotle, nicméně
můj selský rozum mi říká,
že za tu turbínu bychom asi stržili
více než za hřebíky. No, co se dá
dělat, zase jsme jednou někomu
nalítli. Snad už naposledy. JAN BALTUS
