Neskutečný objev vědců Technické univerzity v Liberci: zlatá nanovejce

Vlastním očím nevěřili vědci z Technické univerzity v Liberci, když v závěru roku ve svých baňkách objevili zlatá zrnka. K nečekanému výsledku došli při ověřování optimálních podmínek pro použití průlomové biotechnologie pro čištění odpadních vod v rámci realizace projektu Výzkumné centrum Pokročilé sanační technologie a procesy (ARTEC). Liberečtí vědci objevili bakterii, která má klíčovou roli při vzniku zlatých zrnek. Skupina vědců Výzkumného centra ARTEC na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií sebrala při své výzkumné cestě vzorky zlata ze dvou australských dolů. V 80 procentech vzorků nalezla stejný druh bakterie Ralstonia metallidurans. Výzkum probíhá na zapůjčeném moderním bioreakatoru. „Ověřujeme možnosti této technologie, která je patentově chráněna v 21 zemích celého světa, na různé typy kontaminovaných vod,“ řekl vedoucí centra Jiří Maryška a neskrýval se tím, že nyní si budou moci tento bioreaktor v Liberci koupit. „Možná si jich koupíme i více, abychom jich měli hodně a budeme je spřáteleným fakultám půjčovat, samozřejmě za finanční kompenzace“, raduje se Maryška. Pracovník centra Miroslav Černík prozradil - dalším výzkumem došel tým expertů k závěru, že objevená bakterie působí jako mikroskopická půdní pračka. Bakterie vstřebá těžké toxické kovy z půdy v jejich rozpuštěné podobě a přemění je na méně toxické. Tímto způsobem podle Černíka také bakterie nasaje drahý kov obsažený v půdě a vrstvu po vrstvě vytváří drobounká zlatá zrnka. „Při výzkumu se nám vyplatilo, že jsme se drželi lidové moudrosti obsažené v našich pohádkách. V tomto případě to byla Popelka. To nám pomohlo zaregistrovat, že bakterie po dokončení procesu přeměny roztoků na čisté kovy začnou zrnka ve velikosti nanometrů rozdělovat podle kovů, podobně jako to dělali holoubci v této pohádce se zrnky hrachu a popela,“ vysvětlil Černík. A jeho pohled naznačoval, že se do budoucnosti dívá velmi optimisticky. „Mám vystaráno. Nikdo přece nebude ta zlatá zrnka počítat. Jak si kdo ustele, tak si taky lehne a já jsem si ustlal docela výhodně,“ prozrazuje na sebe Černík a zároveň přiznává, že se mu už moc pracovat nechce. „Žádat pořád nějaké granty, následně je pak řešit, psát o výsledcích vědecké publikace či dokonce knihy, to ode mě už nemůžete chtít. Budoucnost patří zlatým nanovejcím,“ konstatuje spokojený vědec. Vedoucí centra Maryška ale nechce usnout na vavřínech, na kterých si docent Černík už stele. Odmítá se spokojit se současnu velikostí zlatých zrnek, a chce proto s lenochy řádně zatočit. „Budeme pracovat na projektovém úkolu „umělá líheň bakterií“ a přinutíme je dělat zrnka podstatně větší. Co se rodí přirozeně, může se rodit také uměle a co dělá malá zrnka, může dělat i velká. Zdá se například, že pokud se bakterie podporují blikáním laseru, rostou podstatně rychleji a dorůstají i několika milimetrů. To je dobrý základ pro výrobu stále větších a větších vejcí. Očekáváme, že budeme po úspěšném vyřešení více investovat do laboratoří a dalšího výzkumu. Jednou z prvních investic musí být ovšem pohodová laboratoř pro naše milé bakterie, aby měly klid na svou produkci a nebyly rušeny hlučnými provozy. Možná také něco ukápne našim doktorandům, když se ovšem budou snažit a budou se k nám chovat slušně a s patřičnou úctou,“ přibližuje plány dalšího výzkumu Maryška. Připustil také, že zatím co se Černík válí u svých nanokolonií, on si už připravuje portrét na poštovní známky. „Mám to skoro hotové a v nejbližších dnech nabídnu návrh České poště,“ přiznává. Nebylo ale vždy tak radostně, jako dnes. Podle dobře informovaných zdrojů se rektor TUL Vojtěch Konopa již začínal modlit, aby se liberecké univerzitě povedlo něco ekonomicky efektivního. Proto nyní profesor Konopa neskrývá, že má z nalezeného zlata radost. Dokonce poslal pro šampaňské, které je od Nového roku samozřejmostí na všech poradách. Podle Konopy nastávají konečně na liberecké akademické půdě zlaté časy. Rozhodně však trvá na tom, že vypěstované bohatství bude rozdělovat on sám, aby objev pomohl nejen autorům, ale i rozpočtu celé univerzity. „Už nebudeme závislí na tom, co nám naše ministerstvo školství nebo Evropská unie ucmrndnou. Pořád jsme byli ve stresu, zda uspějeme se svými žádostmi o peníze z evropských fondů, také jsme museli svoje projekty předělávat podle instrukcí ministerstev. To teď skončí. Postavíme si baráků, kolik budeme chtít a vybavíme je těmi nejdražšími přístroji. Počítám, že už v příštím roce bude mít naše univerzita reprezentativní aulu a čtyřhvězdičkový hotel pro hostující akademiky. Zábrany padají. Kdo má peníze, může je použít na potřebných místech, aby své záměry urychlil. Taky přestaneme škudlit na cestovních výdajích, na penězích za občerstvení a různé společenské akce,“ konstatuje spokojeně Konopa s tím, že určitě zbude i na zvýšení platů všech zaměstnanců univerzity. „Rozmazlovat je ale opravdu nemíním,“ zdůrazňuje rychle. Nad otázkou zda poslední velkolepý objev libereckých vědců ještě neprohloubí světové finanční potíže, jen mávne rukou: „Přece to zlato nebudeme pěstovat pro každého,“ a svěřuje se s tím, že má již vytipované lidi a instituce, kterým nedá ani zrnko. „Leda, že by nám šli víc na ruku“, připouští. Dodává ale, že všem, kteří to myslí s libereckou univerzitou dobře a mají smysl pro humor, přeje: „Úspěšný rok 2009, hodně úspěchů v práci i osobního štěstí“. Jaroslava Kočárková