Káva v kapslích se prodává ročně v miliardách kusů. Po použití ale zůstanou zbytky, jejichž recyklace není definitivně vyřešena, obvykle je to směs hliníku a plastu. Společnost Cavonic ze Stockachu vyvíjí a testuje nové kapsle s funkční bariérovou vrstvou. Vyrábějí se vstřikovací technologií. Vyvinutá 3-D Cavonic bariérová vrstva je založena na velmi tenkém nánosu SiOx. Vzniká plazmovým nanášením SiOx, které následuje hned in-line po vytvoření kapsle. Lze ho aplikovat na jakýkoli tvar kapsle. V případě potřeby je možný i způsob of-line. Nános oxidu křemíku je chemicky vázán k použitému polymeru, takže jeho přilnutí je 100%. Neexistuje žádné nebezpečí migrace mezi plastem a kávou nebo opačně. Vnitřní bariérová vrstva zabraňuje průniku éterických olejů nebo aroma kávy do okolí nebo do plastu. Bariérová vrstva z oxidu křemičitého již byla schválena pro povrchové úpravy materiálů k balení potravin. Bariérová vrstva má na polypropylenových kapslích propustnost pro kyslík 0,5 cm³/den/m² (při atmosférickém tlaku/23 °C/21 % O2). Také při změně klimatických podmínek (>50°C) má propustnost pro kyslík stejnou hodnotu. Dobrá propustnost polypropylenu pro vodní páru je ještě zvýšena tenkou vrstvou nánosu SiOx. Kávový prášek zůstává suchý a jeho kvalita není ovlivněna. Kávové kapsle s nánosem SiOx se při recyklaci chovají jako monomateriál a tak mohou být bez omezení recyklovány. To je zásadní rozdíl oproti použití bariérového materiálu EVOH, který se často používá v alternativních bariérových obalech. Tento materiál má při vyšších teplotách (nad 70 °C) a vyšších vlhkostech zhoršené bariérové vlastnosti. Testy firmy Cavonic ukázaly, že další obal nových kapslí je nadbytečný. „Existuje mnoho dalších aplikačních segmentů pro kapsle různých tvarů a velikostí, které si můžeme v budoucnosti představit,“ říká Helmut Spaeter, obchodní ředitel firmy Cavonic. Například pro čaje nebo polévky, mléčné koktejly, ovocné šťávy a jiné produkty. Také léčivé čaje nebo farmaceutické koncentráty by mohly být baleny v kapslích.