Nerovnost při udělování investičních pobídek

Na investiční pobídky by mělo dosáhnout více domácích firem. Počítáme však s tím, že podpora bude určena jen na nová strojní zařízení, která nebudou starší pěti let, a nesmí být odepisována v žádné další zemi. To bylo hlavní prohlášení Martina Římana, ministra průmyslu a obchodu, na setkání s podnikateli a novináři v půli letošního dubna v Ostravě. V kurzu bude zejména větší technologická náročnost projektů. Už nepůjde jen o to proinvestovat oproti minulým čtyřiceti procentům do strojů a zařízení. Musí to být procent nejméně šedesát, a tak by měly být dnes hlavně vznikající tak zvané montovny nahrazeny technologicky náročnějšími investicemi. Tak se stane investiční pobídka zajímavou i pro samotný stát, jehož výroba, vývoj i výzkum budou dále stoupat a sílit. VYŠŠÍ MÍRA ČLENĚNÍ Ale vládní prohlášení říká v tomto směru i to, že investiční pobídky budou nástrojem regionální politiky, hlavně ve strukturálně postižených oblastech. Jde tedy především o místa s vysokou mírou nezaměstnanosti, kde se sníží minimální investice o polovinu a jen tam bude stát poskytovat hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst – bude tomu tedy jen v místech, pro něž má podpora opravdový význam. „Já však nadále zařazuji investiční pobídky v současné podobě do kategorie prvků nesystémových, protože ve všech souvislostech vytvářejí nakonec pro podnikatele nerovné podmínky,“ uvedl Martin Říman pro TT. Je to podle něj hlavně proto, že problematický je výběr jednotlivých subjektů pro udělení investiční pobídky nejen v dané lokalitě, ale také ve stejném oboru. Pobídku podle daných (nejrůznějších) kritérií získá firma jedna, ale ve stejné pozici je třeba dalších deset firem, na něž se nedostalo. Bohužel rychlá změna systému možná není – protože je nutné respektovat politické pozice v Poslanecké sněmovně. Podkladové materiály celého systému ukazují na to, že spravedlivější bude komplexní systém opatření, která budou investory podporovat podobným způsobem. Jenže ten je poměrně komplikovaný. Musí se v něm počítat jednak s daňovou reformou, ale i změnami o odpisových sazbách nebo opatřeních dalších. Těchto vazeb je však tolik, že je otázkou, zda je bude všechny v možném krátkém časovém období vzít v úvahu a správně posoudit či zařadit. Nemělo by například docházet ke stavům, kdy vytvořením nových pracovních míst dojde zároveň v dané lokalitě k jejich úbytku přechodem jinam, do práce k novému investorovi. Ministr Říman zároveň zdůraznil současně důležitý úkol jeho rezortu, kterým je příprava seznamu a mapy nevyužitých průmyslových území, tzv. brownfields. Těch je na území státu po ukončení řady starších podniků celá řada, ale do jejich nového využití investoři příliš nespěchají. V těchto lokalitách je často řada problémů, od špatné dopravní dostupnosti přes nevhodné umístění v blízkosti bytové zástavby až po velké, dosud nevyřešené ekologické zátěže. „U těchto míst je nutné zajistit jejich regeneraci a přípravu na nové využití investory,“ zdůraznil ministr Říman. To bude hlavním úkolem nově připravovaného operačního programu „Podnikání a inovace“, a některých dalších programů s tím, že brownfields jsou v současnosti rezortní prioritou. Text a foto: /sl/