České teplárenství prochází v současnosti velmi složitou
etapou. Surovinově, produkčně, distribučně i cenově.
Receptů na řešení těchto problémů se nabízí povícero.
S inspirativními zkušenostmi a osvědčenými technologiemi
přichází do ČR Finové.
FINPRO, CLEANTECH FINLAND
a 13 konkrétních firem sdružených v rámci
finského teplárenského klastru na začátku
nynější topné sezony představilo u nás
projekt Promyšlené teplárenství z Finska.
Podle Arto Nuorkivi, Leading Consultanta
z FINPRO, jsou připraveni internacionalizovat:
vedle ČR by se konkrétní
impulzy mohly uplatnit také u našich sousedů
ve střední a jižní Evropě, v zemích
bývalého SSSR nebo v Číně.
Posláním programu není pouze efektivní
agregace a prezentace finské nabídky
v oblasti CZT, KVET a alternativních
paliv, ale i vytvoření předpokladů pro
spolupráci mezi finskými a místními firmami
a vrcholovými institucemi ve sféře
teplárenství.
Projekt vychází z několika jednoznačných
premis: Finsko je nejchladnější zemí
Evropy. Za uplynulá desetiletí vytvořilo
optimální systém centralizovaného zásobování
teplem (CZT) a kombinované
výroby elektřiny a tepla (KVET). Firmám
i domácnostem je k dispozici ve vysoké
kvalitě a dostupnosti služeb. Finové, kteří
nedisponují rozsáhlými zdroji energeticky
využitelných surovin, dobře zvládli termickou
exploataci dřeva a zbytků po jeho
neenergetickém zpracování. V zemi se
podařilo dobře provázat aktivity průmyslu
a municipální sféry ve výrobě a distribuci
energií, tepla i chladu. A nikoliv naposledy:
high-tech energetická a teplárenská
technika finských firem si vydobyla dobrou
reputaci mezi odborníky i mezi zákazníky.
Doma, ve Skandinávii, v Německu,
Velké Británii, Beneluxu aj.
Každý podobně rozsáhlý a věcně specifikovaný
projekt s mezinárodními ambicemi
se neobejde bez patřičného věcného
a materiálního zázemí. Aktivity 13
předních finských firem podpořilo jejich
Ministerstvo zaměstnanosti a hospodářství.
Program internacionalizace finského
teplárenského klastru financuje prostřednictvím
veřejné organizace FINPRO.
PROMYŠLENY POSTUP
Vybudovat a provozovat optimální
systémy centralizované výroby a zásobování
teplem a chladem není snadné.
Výstižně to shrnuje graf č. 1.
Samozřejmě, každá z oslovených zemí
se ve sféře CZT a KVET pohybuje na individuální
surovinové, technické i lidské
bázi. Není od věci si jednotlivé parametry
porovnat s Finy (viz graf 2).
Mnozí čtenáři TT Finsko už navštívili.
Netřeba je proto sáhodlouze přesvědčovat,
že tamější teplárenství mj. charakterizují
jednoduchost, spolehlivost
a minimální poruchovost. Dodávky tepla
z teplárenských sítí jsou zákazníkům
dostupné po 99,98 % času. Přerušení
dodávek (včetně plánovaných odstávek)
zabere méně než 2 h/rok. Četnost závad
v sítích představuje 0,1 závady/km oproti
až 2 závadám/km v cizině.
Účinnost teplárenských systémů
přesahuje 91 %. V některých městech
dosahuje až 94 %. K doplňování vody
do sítí dochází jen jednou ročně,
ve srovnání s 10-50 doplněními v jiných
zemích. A příslovečná hrozinka
na závěr: finské teplárenské sítě jsou
konstruovány s životností 50 let. Jejich
předpokládaná provozuschopnost však
činí 100 let a více…
Ani u nás už (snad?) nikdo nepochybuje,
že KVET je nejúčinnější způsob
výroby tepla a elektřiny, a to z jakéhokoli
paliva. Ve Finsku na tuto metodu připadá
více než 70 % produkce veškerého tepla.
A co se týká elektřiny, vloni spadalo 20 %
veškeré elektrické energie vygenerované
ve Finsku na vrub KVET.
Moderní, ekologicky akceptovatelné
metody produkce elektřiny a tepla jsou
přitažlivé i pro zákazníky. Ceny tepla pro
koncové odběratele jsou ve Finsku nízké.
Umožňuje to optimalizovaná struktura
a velikost finského systému CZT a široká
míra využití KVET, s jeho synergickými
výhodami. Finové vloni vyprodukovali
38,7 TWh tepla. Na rozdíl od reality
mnoha českých měst, jejich CZT je cenově
konkurenceschopné ve srovnání
s jakýmikoliv jinými způsoby vytápění.
AKCENT NA BIOMASU
A DALŠI ALTERNATIVNI ZDROJE
Finové bravurně využívají pro KVET
místní biomasu. Na ni a na rašelinu připadá
36 % veškeré produkce tepla. Cíl
pro rok 2050 je famózní: osvobodit CZT
a KVET od jakékoliv (i sebemenší) spotřeby
fosilních paliv (viz graf 3).
FINSKO POTŘEBUJE
TAKE CHLADIT
Mohlo by se zdát, že produkce a prodej
chladu v zemi severně nad 60. rovnoběžkou
postrádá výrobní i obchodnickou logiku.
Opak je pravdou. Navzdory chladnému
klimatu je tu vysoká poptávka
po chlazení. Už v roce 2008 se Helsinky
"vyšplhaly na stupně vítězů" a provozovaly
3. největší a nejrychleji rostoucí systém
chlazení v Evropě (90 MW).
Celkový prodej CZCh mezitím dosáhl
110 MWh. Dostupné zásobní kapacity
činí 38,6 MWH. Největší spotřebu chladu
mají Helsinky, Turku, Heinola a Lahti.
Jako výchozí zdroj chlazení se používá
z jedné třetiny mořská voda, z jedné
třetiny tepelná čerpadla a z jedné třetiny
absorpční chladiče. Podíl OZE dosahuje
60 %. Přes 80 % výroby centralizovaného
chladu je založeno na zdrojích, které
by se jinak považovaly za odpadní. Co
na to, české radnice, nadále upřednostňující
skládkování komunálního odpadu
oproti jeho termické exploataci?
A nebyli by to přemýšliví Finové, kdyby
se zároveň nepokusili o promyšlenou
integraci centralizovaných dodávek tepla
a chladu, o využití synergií při provozování
KVET a při posilování celkové
energetické účinnosti systémů.
I TEPLO MUSI BYT EKOLOGICKE
Premisa platná pro celé Finsko se nejrazantněji
projevuje v Helsinkách. I tak
už čistá metropole dokázala díky KVET
za posledních 20 let zvýšit produkci elektřiny
o 60 % a přitom dále omezit jedny
z nejnižších ukazatelů znečištění ovzduší
v Evropě.
CZT pokrývá v Helsinkách 93 % celkové
poptávky po vytápění. Více než
90 % tepelné energie zabezpečuje KVET.
Stejným ukazatelem se zdejší KVET
chlubí i co do energetické účinnosti. Ta je
mimochodem jedna z nejvyšších hodnot
na světě. Na rozdíl od praxe u nás, ekologie
a tlak na účinnost neprodražují faktury
za odebrané teplo. Navzdory nízkým
cenám tepla je místní společnost Helsinki
Energy vysoce zisková.
Za ekologickou produkci tepla a chladu
obdržela metropole řadu prestižních
ocenění. Kupříkladu EU vyhodnotila
CZTCh a KVET v Helsinkách jako Best
Available Technology. Mezinárodní energetická
agentura Helsinkám odevzdala
Superior Solutions for Climate Change
Mitigation, tedy za příspěvek ke zmírňování
změn klimatu. Letos k nim přibyly
laury Euroheat&Power za Nejlepší
systém CZCh (Best District Cooling
System). A když už jsme u plejády mezinárodních
cen: IEA označila Finsko v roce
2009 jako „model pro svět“ v oblasti
KVET a CZTCh s ohledem na vysokou
účinnost a environmentální výkonnost.
PŘIUČIME SE?
Do zmíněného projektu se zapojil
výkvět finského strojírenského, elektrotechnického,
elektronického i poradenského
segmentu.
Na našich institucích (a nejenom v Praze),
na našich firmách teď bude záležet,
jak se finské produktové nabídky
a osvědčeného know-how chopí. Anebo
se definitivně odvrátíme od pozoruhodného
CZT? Upřednostní některá česká
města a obce drahá a zásobovatelsky nejistá
individuální topná řešení na surovinové
vstupy z importu oproti stávajícímu
CZT? Dokážeme se od Finů přiučit, že
ekologické teplo nemusí nutně ruinovat
firemní a rodinné rozpočty?
Pan Nuorkivi byl v rozhovoru pro TT
optimista. A priori nevyloučil ani možnosti
zajímavé kooperace mezi finskými
a českými podnikatelskými subjekty.
Samozřejmě: rozhodnou konkrétní konstrukční,
výrobní a provozní parametry.
Kooperace musí přinést zajímavé výsledky
pro obě zúčastněné strany. Finský
projekt a odezvu na něj budeme na stránkách
TT sledovat průběžně. /wa/
