Prudký pokles kapacity výroby elektřiny z jádra ohrozí plnění klimatických cílů a bezpečnost dodávek elektřiny. Rozvinuté země by proto měly najít způsoby, jak prodloužit životnost svých jaderných reaktorů, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jádro je nyní druhým největším zdrojem nízkouhlíkové elektřiny, za vodními elektrárnami a na celosvětové výrobě energie se podílí zhruba 10 %. Do roku 2040 mají být ovšem vyřazeny z provozu dvě třetiny jaderné kapacity – sektor hlavně ve vyspělých zemích totiž rychle stárne. Jaderné elektrárny v USA a v Evropě jsou ale v průměru více než 35 let staré. V příštích 15 letech by měla tedy být odstavena většina ze 452 reaktorů ve světě (tento parametr poněkud klame, protože většina starších bloků má nižší výkon než bloky novější). IEA znovu připomíná, že díky levnějšímu zemnímu plynu (především v USA) a přísnějším požadavkům na bezpečnost se jaderné elektrárny stávají ekonomicky nevýhodnými. „Beze změn politiky mohou rozvinuté země do roku 2025 přijít o 25 % své jaderné kapacity a do roku 2040 až o dvě třetiny,“ upozorňuje IEA ve své první velké zprávě o jaderné elektřině za dvě desetiletí. Za posledních 20 let se v rozvinutých zemích zvýšila kapacita větrných a solárních elektráren o 580 GW. Podíl čistých zdrojů na výrobě elektřiny loni činil 36 %, což je podle IEA navzdory růstu kapacity větrných a solárních elektráren zhruba stejný podíl jako před 20 lety právě kvůli poklesu kapacity jaderných elektráren. Aby se vykompenzoval očekávaný pokles kapacity jaderných elektráren v příštích dvou desetiletích, měly by investice do obnovitelných zdrojů vzrůst pětinásobně. To by bylo nejen velmi nákladné, ale narazilo by to i na odpor veřejnosti a vyžádalo si to velké investice do přenosových sítí, podotýká IEA. Ředitel IEA Fatih Birol uvedl, že agentura nežádá země, které se rozhodly opustit jadernou energetiku, aby své rozhodnutí přehodnotily. Země, které chtějí s výrobou energie z jádra pokračovat, by toho však měly udělat víc pro podporu tohoto odvětví. Nízkouhlíková povaha jaderné energie a její úloha v energetické bezpečnosti nejsou podle něj dostatečné oceňovány u současných jaderných elektráren, aby mohly fungovat se ziskem, zatímco nové jaderné projekty se potýkají s překročením plánovaných nákladů. Bez zásahů, které by poskytly větší podporu jaderné energii, budou celosvětové snahy o přechod na systém čistších zdrojů energie výrazně těžší, poznamenal Birol. Obnovitelné zdroje jsou sice důležité pro splnění cílů udržitelnosti, bude však mimořádně obtížné dosáhnout těchto cílů bez jádra. Ředitel IEA pro energetické trhy Keisuke Sadamori uvedl, že výstavba nových větrných a solárních elektráren je dražší než prodloužení životnosti současných jaderných reaktorů.
