Čas předvolební je náporem na
zdravý rozum a jen zkouší, kam
až může být napnuta lidská trpělivost.
Není to tak dávno, co jsme
seděli u TV a hleděli užasle do tváří
lidí, kteří zrušili dětské přídavky,
porodné a volali po zavedení
školného, neuznávali investiční
pobídky, rušili podniky od zeleného
stolu jako nepotřebné, ba
dokonce omezili učňovské školy,
aby "ulehčili" podnikům - a hle,
dnes je tomu přesně naopak.
Porodné bude nejvyšší na světě,
podnikatelé budou mít daňové
prázdniny, o školném se nemluví
a všude se rozdávají peníze. Co na
tom, že ekonomicky naivní experiment
minulých let odepsal jednu
generaci? Všechno to schvalují
a podepisují ti samí lidé, kteří nám
před lety podsouvali úplně jiné
argumenty. Inu, není nad názorovou
konsistenci a systémový přístup,
s výjimkou voleb a příslibu
zachování politických koryt.
Nemohu nevzpomenout na rozkoš,
s níž herec Josef Kemr vyslovoval
slovo demokracie, v naději
na skutečnou výměnu názorů, zatím
co noví političtí lídři už určovali
s kým se budou bavit a s kým ne.
Výsledek známe, všeobecný chaos
a naprosto nevyrovnané, nekultivované
politické prostředí, v němž
si právě pachatelé tohoto zmatku
hrají na výjimečné osobnosti. Inu,
není nad konsistentní postoje.
Ano, naučili nás, že za
vším musíme vidět peníze.
Takže stačí slíbit, že nasypeme
do školství, do zdravotnictví
a domácností, a vše se
vyřeší samo. Jak jednoduché
za peníze nás všech. Průmyslová
politika? Cílevědomá
energetika? Kvalitní zdravotnictví?
Školství? Nějaké
cíle? Proč prosím vás?
Pokud stát nasype zahraničnímu
investorovi za vytvoření
jednoho pracovního místa
více než jeden milion korun,
ale nepodpoří rozvoj vlastní
ekonomiky ani korunou, je to
jasný signál pro budoucnost.
Demokracie měla uvolnit ten
obrovský invenční potenciál
dřímající v tomto národě.
Zatím sice uvolňuje jen
proud peněz, ale vždyť to je
přece hlavní! Za ty lze koupit
téměř vše. JAN BALTUS
