Nanotechnologie byly dlouho zaklínadlem pro autory sci-fi a další vizionáře. Díky nim jsme získali představu, že až naplno vypukne „nanorevoluce“, bude mít podobu malých inteligentních strojů, které jako kouzlem splní každé naše přání. Dobrou zprávou je, že nanotechnologická „revoluce“ už je v podstatě za dveřmi, ale malých nanobotů se bohužel nedočkáme – v rozměrech nanometrů nelze postavit malé pohyblivé stroje. Z ovládnutí „menšího rozměru“ zatím nejvíce těží materiáloví vědci a odborníci. Inteligentní materiály s nečekanými vlastnostmi nabízí už celá řada společností, nedávno nechala částečně „pod pokličku“ české novináře nahlédnout firma BASF, respektive její divize zabývající se výrobou barev hlavně pro automobilový průmysl. Barva představuje jen nepatrnou část celého vozu, jen pár desetin procenta z celkové ceny vozu. Navíc se na ní v posledních letech „šetří“. Před cca 20 lety bylo na průměrném voze přes 10 kilogramů barvy, dnes je to kolem 3 kilogramů. A to ve velmi tenkých vrstvách, kterých je zhruba 6 a více. Na druhou stranu je to samozřejmě zajímavý nástroj pro prodeje a automobilky a jejich dodavatelé se snaží přijít se zajímavými nápady, jak na pohled učiní vůz lákavějším. Typickým příkladem jsou třeba metalízy, tedy barvy s kovovými částečkami. BASF chce metalízám dát novou „šťávu“: nové metalické barvy obsahují stejně jejich předchůdkyně kovové částečky (hliníkové), ale ty jsou dnes velmi uniformní. Mají přibližně stejnou velikost a „míří“ stejným směrem, takže výsledný efekt může být o to silnější. Zpřesněná výroba v nanometrových rozměrech vedla podle firmy k vytvoření zcela nového typu barvy, která neobsahuje kovové částečky, ale skleněné. BASF ji nazývá XSpark. V nepřímém osvětlení vypadá jako běžná barva s mírným leskem. V případě, že ovšem na barvu zasvítí přímé světlo, náhle se rozzáří. Nevytváří přitom duhové spektrum, ale odlesky jedné určité barvy (např. modré či bílé). Při předvádění byla pro nás působivá kombinace černé se zářivým modrým leskem na světle. Zatím můžeme soudit ovšem jenom podle vzorků. Na karosérii vozu či na pohybujícím se vozu zatím XSpark k vidění nebyl a termín uvedení na trh není znám. Plusy si mohou v „nanozměně“ najít i ti, kterým u auta tolik o vzhled nejde. U nových generací autonátěrů (a to nejen u BASF) už dnes můžeme vidět omezené schopnosti nápravy mechanického poškození. Technicky na tom není na pohled nic komplikovaného: vrstva barvy obsahuje jakousi „kostru“ z pružného materiálu. Když na barvě vznikne vryp, tato mřížka se prohne, ale po chvíli se vrátí do původní polohy. Na povrchu tak poškození není tolik či v ideálním případě vůbec vidět. Technologie má samozřejmě svá omezení, vryp musí být mělký. Když vám někdo „oběhne“ auto s korunou, tak vás ani „opravující se“ barva neochrání.