Nově přijatý zákon Erneuerbare-Energien-Gesetz představuje podle německého tisku velký impulz pro domácí energetickou revoluci. Podle nové reformy se mají kupř. omezit dotace na větrné elektrárny. Ty (vzhledem ke klesající ceně) již vystačí bez většího subvencování. Do budoucna se má ročně instalovat maximálně 2500 MW větrné energie na pevnině. To odpovídá dvěma jaderným reaktorům. Na moři pak vyroste 6500 MW nových off-shore parků. Omezil se rovněž počet biomasových elektráren. Výkonově na 100 MW ročně. Dotace na fotovoltaiku byly zkráceny už před reformou. Co by nemělo uniknout českým legislativcům: jejich němečtí kolegové zrušili 20leté garance dotací. Větší energetické společnosti si budou muset od roku 2017 svou elektřinu zpeněžit na trhu samy.
JEŠTĚ DRAŽŠÍ ENERGIE?
Pro snazší obchod na burze s elektřinou obdrží povolení přirážky ceny. Frankfurter Allgemeine Zeitung v souvislosti s reformou varuje, že ve finále to zdraží příplatek za zelenou energii pro domácnosti. Podle Süddeutsche Zeitung EEG (Erneuerbare-Energien- -Gesetz) představuje „drahý kompromis“. Cena energie pro spotřebitele zůstane vysoká i po setkání spolkového ministerstva hospodářství se zástupci 16 německých zemí, na němž kancléřka Angela Merkelová (CDU) a ministr hospodářství Sigmar Gabriel (SPD) obhajovali plánované škrty dotací pro větrnou energii. Největším poraženým po reformě EEG se podle odhadů ekonomů stane spotřebitel, třebaže Sigmar Gabriel uklidňuje veřejnost tím, že do roku 2017 se současná cena 6,24 centů za 1 MWh nezvýší. Zástupci zemí na severu Německa žádají lepší podmínky pro výstavbu větrné energie. Ostatní chtějí jasnější pravidla dotací pro zelenou energii a férovější přístup ke středním a menším provozovatelům energie.
ENERGETICKÁ REVOLUCE PŘINÁŠÍ VÝPADKY DODÁVEK
„Ztráty po nich jsou obrovské,“ zdůrazňuje generální ředitel IHK Peter Driessen. „Třebaže elektřina vypadne na méně než 3 min, přístroje se musí znovu nastartovat, opotřebovávají se a náklady narůstají.“ Uvedl příklad strojírny, která v důsledku krátkého výpadku elektřiny v poslední fázi obráběcího procesu přišla o celou práci v hodnotě 50 000 EUR. IHK zaznamenala problémy s přerušením dodávek elektřiny u 58 % z 55 dotázaných podniků. Některá zařízení, kupř. motory nebo zářivky, omezenou kvalitu dodávky elektřiny tolerují, i když poklesy v momentu točení nebo jasnosti mohou porušit kvalitu výroby. Horší je to u citlivých přístrojů. U nich může docházet při odchylce k odpojení. Krátkodobými odchylkami se rozumí přechodné přepětí, napěťové překmity, krátkodobé poklesy napětí, absence poloviny frekvence a odchylky síťové frekvence. Peter Driessen zdůraznil, že stabilita přenosových soustav patří mezi „důležité články dobře fungujícího hospodářství“. Zastaralé, někdy dokonce nedostačující přenosové sítě se ale na některých úsecích nedokážou vyrovnat s rostoucím podílem elektřiny z těžko regulovatelných AZE. Kupříkladu firma Tennet, jeden z provozovatelů německých sítí, musela v I. polovině 2013 kvůli kolísající výrobě větrné energie v severním Německu 502krát zasahovat proti výpadkům v síti, aby nedošlo k rozsáhlému black-outu. Více než polovina průmyslových podniků v Horním Bavorsku má problémy s výpadky dodávek elektrické energie, k nimž dochází v důsledku německé energetické revoluce. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila mnichovská Průmyslová a obchodní komora (Industrie- und Handelskammer für München und Oberbayern). Bavorsko, průmyslově nejsilnější spolková země na jihu Německa, je kvůli postupnému uzavírání jaderných elektráren stále více závislá na dodávkách zelené elektřiny ze severu. Výstavba energetických přenosových sítí ze severu na jih ale zaostává za tempem budování větrných a fotovoltaických elektráren. Přitom v roce 2015 se uzavře další bavorská jaderná elektrárna Grafenrheinfeld, která vyrábí cca 300 TWh energie.
DOPADY ENERGIEWENDE NA ČESKOU SÍŤ
V důsledku německé Energiewende se na hraničních mezích často pohybuje i česká energetická soustava. Často bývá porušováno tzv. bezpečností kritérium N-1, které garantuje zachování spolehlivého chodu přenosové soustavy i po výpadku její libovolné části. Mezi hlavní důvody stále častějších přetoků elektrického proudu z Německa, které ohrožují přenosovou soustavu ČR, patří výrazný nárůst množství elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách na severu Německa v kombinaci s nedostatečnou vnitroněmeckou kapacitou pro přenos elektřiny na jih země, kde jsou největší průmyslové podniky. Situaci německé energetické soustavy komplikuje rovněž odstavení první skupiny německých jaderných elektráren: 7 elektráren s výkonem přes 8000 MW se již uzavřelo. Dalších 9 se bude zavírat do roku 2022.
LZE ZASTAVIT ZMĚNY KLIMATU?
Tuto otázku si položilo na 600 klimatologů na světové konferenci v Berlíně (IPCC). Podle FAZ jako jednu z možností spatřují odborníci ve výstavbě nefosilních zdrojů energie. Mezi ně nepatří pouze slunce a vítr. Podle Rady klimatu také energie z uranu a moderní tepelné elektrárny zachycující CO2. Do nových technologií by se muselo investovat ročně 147 mld. EUR. Naproti tomu do fosilních zdrojů o 30 mld. EUR méně. /ag/