Bez ohledu na německé rozhodnutí skoncovat s jadernou energetikou a zaměřit se na AZE, budou jaderné elektrárny ve světě dále přibývat a poroste i spotřeba uhlí, ropy a zemního plynu. Konstatuje to zveřejněná studie německého Spolkového ústavu geologie a přírodních zdrojů z Hannoveru (Bundesanstalt für Geowissenschaften und Rohstoffe). Studie předpokládá, že v příštích 10 letech budou mít AZE ve světovém energetickém mixu pouze marginální roli. Naopak, uhlí bude i nadále jak zásobami, tak spotřebou až 10násobně převyšovat všechny ostatní energetické zdroje. Důležitým zdrojem energie zůstanou také ropa a zemní plyn. Německý ústav očekává v příštích 10 letech také stabilitu jejich zásob. V současnosti zabezpečuje ropa 33 % primární energetické spotřeby. Zemní plyn 24 %. Poroste význam ropného oleje a plynu z nekonvenčních břidlicových nalezišť. Vývoj ceny u těchto energetických zdrojů nelze dobře předvídat, ale s největší pravděpodobností se nízká cena dlouhodobě neudrží. Naopak, cenu uhlí determinuje jeho nadbytek na světovém trhu – především kvůli exportu z USA, zapříčiněnému právě boomem břidlicového plynu. Přibližně 70 % celkového obchodu s uhlím připadá na Asii. Nejvíce uhlí importuje Čína. Podle německé studie se výroba energie z uranu od roku 2012 začala znovu zvyšovat (o 8 %). Největší zásoby nerostu pro chod jaderných reaktorů jsou v Kazachstánu, Kanadě a v Austrálii. Středně i dlouhodobě lze předpokládat růst zásob uranu. Nyní je ve výstavbě 71 nových reaktorů v 15 zemích a dalších 94 elektráren obdrželo povolení pro stavbu. /ag/
