Starobylé univerzitní město Tübingen v Bádensku- Württembersku a jadernou elektrárnu Hinkley Point v jihozápadní Anglii dělí vzdušnou čarou 922 km. Ale její plánované rozšíření o dva reaktory o celkovém výkonu 3200 MW způsobuje ekologicky orientovanému městu velké starosti. Britská vláda slibuje francouzskému koncernu EdF, který má Hinkley Point C postavit ve spolupráci s Čínou, po dobu 35 let garantovanou cenu 112 eur za 1 MWh. Díky této garanci vznikne elektrárna, která sice bude drahá při výstavbě (předpokládá se cena kolem 43 mld. eur), ale po spuštění bude v porovnání s jinými zdroji vyrábět elektřinu velice levně. Evropskému kontinentu tedy hrozí, že budoucí dodávky levné elektřiny z Anglie, zvyšující nabídku na evropském trhu, by mohly vážně konkurovat i proudu z větrných elektráren. Ty se (díky masivním dotacím a dalším formám státní podpory) nejvíce stavějí právě v Německu. Její nízké ceně nebudou schopny v Německu konkurovat především městské teplárny dodávající současně i elektřinu. Pozoruhodné je, že Německo se hodlá jaderné konkurenci z Anglie tvrdě bránit soudní cestou, ačkoliv podle studie berlínského ústavu Agora Energiewende přijde 1 MWh proudu z větrných elektráren už dnes na zhruba 100 eur a během zmíněného období může 1 MWh ze solárních panelů stát jenom 73 eur. „Nová větrná a solární zařízení budou elektřinu vyrábět až o 50 % levněji než jaderné elektrárny,“ tvrdí Patrick Graichen, ředitel Agora Energiewende. Tübingenská radnice se proto chystá podat na Evropskou komisi žalobu z porušení pravidel hospodářské soutěže. A není sama. K žalobě se připojí další města z Bádenska- Württemberska. Žalobu na Evropskou komisi kvůli subvencované výstavbě elektrárny Hinkley Point chystají také rakouská a lucemburská vláda. „Není možné, aby britský stát subvencoval takový nehospodárný a nejistý zdroj energie, jakým je jaderná elektrárna,“ prohlašuje lucemburská ministryně životního prostředí Carole Dieschbourgová. Ale bruselská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová státní pomoc pro Hinkley Point obhajuje s tím, že „není v rozporu s evropským právem“. Argumentuje rovněž, že rozšíření zmíněné elektrárny přispěje k účinnější ochraně životního prostředí. Nové dva bloky Hinkley Point C mají zahájit provoz v roce 2023. Konečné investiční rozhodnutí ještě nepadlo. Británie (na rozdíl od Německa) sází na další rozvoj jaderné energetiky už s ohledem na to, že jí klesá produkce ropy a zemního plynu v Severním moři. Vláda už vybrala 8 lokalit, které připadají v úvahu pro výstavbu nových jaderných elektráren. /aa/
